„Lidé byli ovlivňováni globálním klimatickým systémem při využívání půdy nejenom v posledních 200–300 letech, ale po tisíce let,“ řekl roku 2014 John Francis Carson, výzkumník z univerzity v britském Readingu.
Carson chtěl se svými kolegy ve studii odpovědět na otázku, zda život dávných obyvatel Amazonie měl vliv na deštný prales. Archeologové si dlouho mysleli, že předkolumbovské civilizace v Americe příliš neměnily charakter krajiny.
Jenže výzkumy ukazují, že tomu tak nebylo. Carsonův tým zkoumalo usazeniny ze dvou jezer v severovýchodní Bolívii: Laguna Oricore a Laguna Granja. Vzorky odhalily starověká pylová zrna a uhlíky z dávných požárů.
Vypovídaly o klimatu a ekosystému před cca 6000 lety a dokázaly, že před asi 2000–3000 lety vypadala krajina v Amazonii spíše jako africká savana.
Medvědí ostatky
Ostatky medvědů nalezené roku 2012 u poloostrova Yucatán na východě Mexika dokazují, že v místech, kde jsou nyní hluboké mořské vody, bývala asi před 11 000 lety pevnina.
Nálezy pomáhají mapovat změny krajiny a počasí v závěru doby ledové. Studium pylových zrn na území dnešního Řecka a Sýrie v roce 2013 odhalilo, že na zničení mykénské civilizace, k jejíž zkáze došlo koncem 13. století př. n. l., měla vliv změna klimatu.
Izotopy uhlíky ukázaly, že v místech starověkého přístavu později půda úplně vyschla.
Konec kvůli suchu
Minimální přírůstky krápníků v jeskyních ve středoamerickém Belize při výzkumech v roce 2012 ukázaly, že jednou z příčin konce mayské civilizace jsou i extrémní sucha.
Mayové jimi opakovaně trpěli v období let 660–1000 a museli se proto stěhovat blíže k pobřeží. Rozmary počasí se podle studie z amerického časopisu Science podepsaly i pod konec Římské říše.
Došla k tomu v roce 2011 skupina archeologů zkoumajících letokruhy dřeva ze starověké a Evropy. Z přírůstků odvodili, že v letech 250-600 n. l., tedy v době úpadku říše, se klima měnilo.
