Ptáci opanovali téměř všechny ekosystémy. Dokázali se přizpůsobit i těm nejkrutějším podmínkám. Přežijí v tropech, pouštích i ledových pustinách. Ale proti klimatickým změnám jsou bez šance. Globálně je vyhynutím ohrožen každý osmý ptačí druh.
To je celkem 1300 druhů napříč všemi kontinenty! Hrozí nám probouzení bez ptačího zpěvu?
Populace ptactva v Evropě rapidně poklesla. Britští ekologové z University of Exeter zjistili, že za poslední tři dekády se snížilo celkové množství ptáků o 421 milionů!
Ve své studii uvádějí, že až 90 % z těchto ztrát bylo zaznamenáno mezi 36 nejrozšířenějšími druhy. Vědci zkoumali 144 různých druhů ptáků na území 25 evropských zemí. V 80. let minulého století zde hnízdily zhruba 2 miliardy opeřenců. To znamená, že ptačí populace poklesla o více než 20 %.
V ohrožení jsou vrabci, jejichž poluce se propadla o 147 miliónů jedinců (o 62 %), špačci (pokles o 53%) nebo skřivani (pokles o 46%). Naopak počty některých méně známých druhů stoupají, což je dáváno do souvislosti s uzákoněním ochrany těchto druhů.
O zvyšující se populaci můžeme mluvit třeba u dravců. Za příklad lze dát káně lesní, motáka pochopa a ptáky krkavcovité, kam řadíme straky, havrany a sojky.
Nezůstávejme jenom v Evropě, ptáci vymírají celosvětově. V řadě případů za to může počasí.
Za úhynem velkého množství ptáků vězí klimatická anomálie El Niño. Oteplování vody Tichého oceánu má za následek úbytek planktonu, který stojí na počátku potravinového řetězce. V důsledku toho ubývá ryb, které se jím živí.
A nakonec na to doplácejí ptáci, kteří jsou závislí zase na nich. Trpí, strádají a nakonec umírají. Hlady!
Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis) byl v roce 2009 vyjmut ze seznamu hrožených druhů. Už to vypadalo, že se blýská na lepší časy.
Nedlouho poté však došlo v pacifické oblasti k prudkému poklesu jeho hlavního zdroje obživy – sardinek, a tak je tento elegantní opeřenec s velkým zobákem znovu v ohrožení.