Domů     Cyklón Nargis: Nejničivější v historii
Cyklón Nargis: Nejničivější v historii
6.3.2021

Vítr hučí rychlostí 250 km za hodinu. Mrazivý déšť bodá jako tisíce jehel. Smrtící vlny bičují pobřeží. To jsou tropické cyklóny. Bestie horší než výbuch sopky, tornádo nebo zemětřesení.

Cyklón Nargis se rodí 27. dubna 2008 nad středem Bengálského zálivu. Zamíří na severovýchod a vlivem příznivých podmínek rychle sílí. Už 29. dubna se odhaduje rychlost větru na 160 km/h a Nargis je klasifikován jako vážná hrozba.

Zasáhne Barmu, Bangladéš, Indii a Srí Lanku. Přestože nezabije nejvíc lidí v historii, škody, které napáchá ho dostanou do čela jiného žebříčku. Stává se totiž cyklónem, který v Indickém oceánu nadělá největší škody v historii.

Srovná se zemí několik měst

Ve dnech 27. a 28. dubna, přejde 240 km/h přes Srí Lanku, kde silné deště způsobí záplavy a sesuvy půdy. Bez domova se ocitá 4500 lidí, hlášeny jsou 2 oběti na životech.

reklama

Bangladéš vyzývá zemědělce k urychlené sklizni rýže, aby zabránila hrozícímu nedostatku potravin. Nejhůře to však tentokrát schytá Barma, přestože ji indické úřady varují s předstihem 48 hodin.

Zlé jsou zejména následky přílivové vlny, která zaplaví pobřeží kolem delty řeky Iravádí a srovná se zemí několik velkých měst včetně třistatisícové Labutty.

„Ve městě se zhroutilo 75 procent budov, dalších 20 procent je vážně poškozených,“ tvrdí oficiální zpráva OSN.

Nargis v plné kráse (Wikipdiea, foto NASA)
Nargis v plné kráse (Wikipdiea, foto NASA)

Vláda tají počet obětí

Ačkoli v oblastech, které Nargis zasáhne, žije téměř polovina obyvatel Barmy, vláda zpočátku přizná pouze několik stovek obětí.

O týden později však agentura Reuters tvrdí, že obětí katastrofy je ve skutečnosti až 22 000, dalších 50 000 je údajně pohřešovaných a téměř milion jich zůstalo bez střechy nad hlavou.

Informaci potvrdí i další zdroje a některé zvedají počet obětí až na 100 000. Nakonec se ukazuje, že jen samotná Labutta má přes 84 tisíc obětí.

Vojenská vláda, která je v Barmě u moci, sice na základě zveřejněných informací přizná 146 000 mrtvých, podle všeho je jich však mnohem víc.

„Počet obětí, podle mého, přesáhl 300 000. Bez domova se ocitly až 2 miliony lidí“ tvrdí humanitární pracovník Andrew Kirkwood.

Možná až milion

Objevují se však také domněnky, že s přihlédnutím k počtu pohřešovaných a mrtvých, kteří byli ve spěchu a bez počítáni pohřbeni do moře kvůli hrozícím epidemiím, by se počet obětí mohl blížit i milionu.

Tím by se Nargis stal nejsmrtelnější cyklónem. Barmská vláda to však popírá a dokonce ještě několik dnů odmítá humanitární pomoc. A když ji svět víceméně k jejímu přijetí dotlačí, zkomplikuje situaci tím, že humanitárním organizacím nepovolí vstup do země.

Takže jediné, co přes hranice projde, je materiální pomoc. Zda však dorazí tam, kde je jí zapotřebí, není vůbec jisté, protože část matriálu se objeví na černém trhu.

Humanitární pomoc. (Wikipedia, foto Mohd Nor Azmil Abdul Rahman)
Humanitární pomoc. (Wikipedia, foto Mohd Nor Azmil Abdul Rahman)
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz