Holandská loď se ocitá na dohled jakési pevniny. Námořník ve strážním koši vysoko na stěžni pozoruje, jak se hřbety vln tříští o skaliska. Ostré špičky skal prozrazují, že tady se přistát nedá.
Příboj by plachetnici navzdory její bytelné konstrukci nejspíš rozbil o kameny. V tomhle místě australského břehu nedosáhnou.
Když Holanďané hledají nejvhodnější cestu na ostrov Jáva, dostávají se i na dohled pobřeží západní Austrálie. Odtud plují na sever. Plavba je ale dost obtížná, nejednou se přihodí, že se lodě za bouře rozbijí o skály.
Přesto jako první Evropan na břeh Terra Australis, jižního kontinentu vystoupí Holanďan Willem Janszoon (kolem 1570–1630).
Stane se tak v roce 1606. U břehů zakotví jeho loď Duyfken. „Samý písek a sucho.
A s těmi naháči nás stejně žádný obchod nečeká,“ říkají si mořeplavci, když prozkoumají nehostinné pobřeží a seznámí se polonahými domorodci. Když porovnají nabídku této země, v žádném případě nemůže konkurovat zboží z Indie nebo Persie.
Moc se proto do kolonizace nehrnou. Navíc nejsou jediní, kdo se tu zastaví. Cestu kolem má i jejich portugalská konkurence. I ta ale zřejmě dojde k názoru, že z téhle pevniny nijak nezbohatne.
Slibují mlčení
„O cíli svých cest nic neprozrazujte,“ klade na srdce portugalským námořníkům kapitán jejich lodi. Ti velice ochotně slíbí mlčení.
Své cesty pečlivě tají, a proto je i pro jejich současníky někdy těžké zjistit, kdy jejich lodě poprvé přirazily k neznámým pevninám a kudy po moři vlastně pluli.
Nikdo proto není schopen vyloučit, že mohli v boji o australský kontinent předběhnout Holanďany. Nejspíš se vylodili na pobřeží a zavítali i do vnitrozemí.
Mluví portugalské mapy pravdu?
Na portugalských mapách, pocházejících ze 40. let 16. století, překvapivě nechybí zakreslený kontinent kdesi mezi Papuou-Novou Guinejí a Indonésií.
Pokud mapy nelžou a je to opravdu Austrálie, její objev se tak posouvá zhruba o šedesát let zpátky. Pro pravdivost map ostatně hraje skutečnost, že se jimi Portugalci pochlubili na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. (1491–1547) krátce před jeho smrtí.
Španělé touží po zlatě
V dobývání neznámých končin ovšem v 16. století hrají prim Španělé. Myslí si, že se zlato nenachází jenom na nedávno objeveném americkém kontinentu, ale i jinde. Jedna z mnoha jejich expedicí proto v roce 1567 zamíří na Šalamounovy ostrovy nedaleko Austrálie.
Výprava ale skončí krvavým masakrem a stejně dopadnou i jejich další cesty v letech 1595 a 1605. V roce 1606 ale španělský mořeplavec Luis Vaez de Torres (1565–1607) propluje průlivem oddělujícím Novou Guineji a Austrálii. I Španělští mořeplavci tedy mají australskou zemi doslova na dosah.
První příčku v boji ale zřejmě opravdu obsazují portugalské lodě. „Portugalci mezitím postoupili z Indie na jih až na Timor a snad i k pobřeží Austrálie,“ popisuje vývoj na počátku 17. století současný australský historik Stuart MacIntyre.
