Domů     Zachránil Ottu Wichterleho před koncentrákem dopis kolegovi?
Zachránil Ottu Wichterleho před koncentrákem dopis kolegovi?
24.10.2020

„Díky autorství patentu na kontaktní čočky jste se mohl stát miliardářem,“ poznamenávají závistivci. „Měl bych problémy, co dělat s takovým množstvím dolarů.

Peněz nemusí být moc, stačí, když jsou furt,“ odporuje jim s úsměvem vynálezce, který změnil život spousty brýlatých lidí… 

 Rodina Wichterlových roku 1919 tráví léto ve svém letním bytě ve vile ve Stražisku u Prostějova.

Šestiletý Otto Wichterle (1913–1998) si jde hrát pod kamenolom, kde se nachází jezírko plné močůvky.  „Jednou jsem lez po prkně, které bylo opřeno o kámen na břehu, a když jsem byl asi uprostřed nad hladinou prkno se se mnou ponořilo.

Neuměl jsem ještě plavat, a tak jsem se chvíli topil a vydatně se nalokal močůvky,“ vzpomíná později. Nakonec se mu ale povede vyhrabat se na břeh.

Dostane horečky a lékař, který ho prohlédne, prohlásí, že „má mimořádně a předčasně vyvinuté srdce prorostlé žlázkami.“ Dává Ottovi rok života a zakazuje pohyb. Protože ale neumře ani po dvou letech a učí se doma, rodiče rozhodnou, že může jít do školy.

Po přezkoušení ho ředitel vezme rovnou do páté třídy, kde je ale Otto nejmenší. Jeho kondice se zlepší až v tercii na gymnáziu, když začne tajně hrát tenis.  

Otto Wichterle sám nosí brýle a mno brýlatým lidem svými čočkami podstatně ulehčí život.
Otto Wichterle sám nosí brýle a mno brýlatým lidem svými čočkami podstatně ulehčí život.

Zkorumpovaná strojařina 

„Když to prasklo a zjistilo se přitom, že mne to nesklátilo do hrobu, byl jsem přijat mezi normální zdravé děti a mému sportovnímu snažení byl i ze strany rodičů dán volný průchod,“ líčí. Na tenise tráví spoustu času, což má vliv i na prospěch.

Z latiny a řečtiny mívá pravidelně čtyřky. Přestože není žádný vzorňák, úspěšně odmaturuje a přemýšlí, kam jít na vysokou. Rád by do Prahy na fakultu strojního inženýrství. „Chcete jít na strojí inženýrství?

To je zkorumpovaný obor, kde se akorát prodávají školní práce. Běžte na chemii, v té je budoucnost,“ přesvědčuje ho ale na tenise podnikatel inženýr Souček a Otto si dá říct. Přihlásí se na chemickou fakultu pražské techniky.

S přehledem skládá zkoušky v prvních termínech na výbornou. Diplomovou práci dělá u uznávaného chemika Emila Votočka (1872–1950). Ještě před složením státnic se stane jeho asistentem.

Školní rok 1938/1939 znamená příchod studentů, mimo jiné i jistého Ivana Vavrečky, příbuzného prezidenta Václava Havla. Vavrečku dostane na starosti právě Wichterle a má svého prvního doktoranda.  

Vedoucím jeho diplomové práce je Emil Votoček, zakladatel českého chemického názvosloví.
Vedoucím jeho diplomové práce je Emil Votoček, zakladatel českého chemického názvosloví.

Výsledky práce tají 

Když se Vavrečka ve Zlíně zmíní o polymeru, který Otto vyrobil, okamžitě za ním přijíždí referent Výzkumných chemických dílen firmy Baťa. „Pojďte pracovat k nám,“ přemlouvá nadějného badatele. Ten ale odmítá. Zatím.

Čáru přes rozpočet mu ale udělá zavření vysokých škol 17. listopadu 1939. Poslední zkoušku má Wichterle až po tomto datu a naděje, že získá habilitaci a titul docenta mizí v nenávratnu.

Nakonec ještě rád podepisuje 2. ledna 1940 smlouvu v Baťových zlínských laboratořích. Věnuje se tam výzkumu polyamidů, a přitom se snaží utajit výsledky práce před Němci. V červnu roku 1941 už mají hotové umělé vlákno. Zhotoví z něj ponožky a dámské punčochy.

Odborníci na punčochy mu ale příliš nevěří a rozhodnou se paty a špičky zpevnit bavlnou. Jenže půl roku nošení ukáže kvality novinky: Zatímco bavlna se drolí, umělé vlákno nazvané silon vydrželo. Průmyslově se ale začne vyrábět až v roce 1950.  

Když se od pražské techniky oddělí chemická část a zrodí se Vysoká škola chemicko.technologická, stane se jejím děkanem.
Když se od pražské techniky oddělí chemická část a zrodí se Vysoká škola chemicko.technologická, stane se jejím děkanem.

Zatčení kvůli schůzkám 

Mladý chemik se ocitne v centru zájmu gestapa. Skupina kamarádů z laboratoří se schází po práci v bytech, poslouchá hudbu diskutuje o politice. Gestapo v prosinci sebere i inženýra Kouteckého, u něhož se také občas scházeli.

Nutí ho, aby řekl jména všech lidí, kteří k němu do bytu chodili. Koutecký odmítne a raději se oběsí v cele. Když ale jeho mrtvé tělo uvidí vyděšená novomanželka, všechny prozradí. Zatčen je i Wichterle. Má ale naštěstí v kapse dopis.

Profesoru Langebeckovi z drážďanské techniky v něm vytýká nesprávné údaje v jeho knihách, které se podařilo baťovským laboratořím experimentálně vyvrátit. „Svým způsobem tato korespondence přispěla k tomu, že jsem nebyl poslán do koncentračního tábora, jak se to v podobných případech zpravidla dělo,“ uvádí Otto. Zbytek války už mu dají pokoj. 

Ke zhotovení stroje na výrobu kontaktních čoček použije stavebnici Merkur.
Ke zhotovení stroje na výrobu kontaktních čoček použije stavebnici Merkur.

Náhodné setkání ve vlaku 

V roce 1945 dokončí habilitační řízení a chce se vrátit zpátky na akademickou půdu. Manželka Linda přesvědčena o tom, že v hlavním městě budou pro výzkum mnohem lepší podmínky, a tak se celá rodina stěhuje do Prahy.

Otto přednáší a když se v roce 1952 odděluje chemická část pražské techniky a rodí se Vysoká škola chemicko-technologická, stává se jedním ze tří jejích děkanů. Daří se mu i ve výzkumu. K největšímu vynálezu mu pomůže náhoda.

V roce 1952 jede vlakem z Olomouce do Prahy, kde si sedne vedle muže, který si čte časopis věnovaný očnímu lékařství. „Když jsem v něm zahlédl velkou reklamu na tantalové protézy pro náhradu enukleovaného očního bulbu, navázal jsem se sousedem hovor a vyslovil jsem přitom názor, že místo sebeušlechtilejšího kovu by bylo pro implantáty lepší vymyslet umělé hmoty, které by se s okolní tkání lépe snášely.“ Náhodným spolucestujícím je doktor Pur, tajemník komise pro aplikace plastů v lékařství při ministerstvu zdravotnictví. Cesta k experimentu směřujícím k výrobě kontaktních čoček je otevřená.  

 

Foto: Wikimedia Commons, radio.cz
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.  
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno