„Povoluji vám vlastní ochranu,“ kývne na konci března 1634 francouzský král Ludvík XIII. na žádost kardinála Armanda Jeana du Plessise de Richelieu.
Při hledání nejvhodnějšího velitele padne kardinálova volba na zdatného šermíře Françoise d´Ogiera, který se stane kapitánem.
Do tří týdnů se zrodí celá kompanie, tedy rota. Mušketýrům nechybí ve výzbroji mušketon, kord a pistole. „Nehnete se ode mne,“ přikazuje Ogierovi intrikán Richelieu. Obává se, aby ho někdo nepřipravil o život. Kapitán proto bydlí vždy blízko kardinála.
Na audiencích stává vedle něj, během důvěrných schůzek hlídá dveře. „Zkontrolujte všechny pokoje,“ pokyne mu před usnutím kardinál.
Teprve když potvrdí, že je všechno v pořádku, Richelieu ulehne a kapitána před dveřmi kardinálovy ložnice vystřídají dvě hlídky jeho muži se zbraní kdykoli připravenou ke střelbě.
Osnovatel spiknutí
Do místnosti přivede stráž Henriho Coiffiera de Ruzé, markýze de Cinqe-Marse (1620–1642). Richelieu se zhnuseně ušklíbne a ani se na něj ani nepodívá.
Sám představil mladého markýze králi francouzskému králi Ludvíkovi XIII. (1601– 1643) v naději, že se stane jeho oblíbencem, a on ho jeho prostřednictvím bude ovládat. Jenže Cinq-Mars má jiné plány. Připraví proti Richelieu spiknutí.
Stráž pro nebezpečného vězně
Kardinálova policie ale zachytí dokument, který markýze usvědčuje z intrik. „Zatkněte ho,“ nařídí Richelieu svým mužům a ti mu ho 13. června 1642 obratem přvedou. „Střezte toho lotra jako v hlavě,“ rozkáže své gardě.
Ozbrojenci ho odvedou a hlídají až do popravy 12. září 1942. Služba gardy není tak těžká jako u mušketýrů. Hlavní starostí Richelieuovy gardy je doprovod kardinála na cestách a také ostraha vězňů.
Oběti obléhání
Gardisté a mušketýři dostávají měsíční žold.
Příslušníkům gardy náleží 50 livrů, jejich kapitánovi 300. Mušketýři mají proti gardistům plat ani ne poloviční, berou jenom 23 livrů, jejich kapitán 220. Richelieuovy jednotky gardistů a mušketýrů zanikají okamžikem kardinálovy smrti.
Později se ale jeho příkladem inspiruje kardinál Jules Mazarin (1602–1661) a zakládá si vlastní ochranku. Závět prvního ministra královny Anny Rakouské odkazuje vojáky Ludvíkovi XIV. (1638–1715).
„Stanete se součástí mého jezdectva,“ zpečetí jejich osud Ludvík. Pošle je do bojové akce v roce 1663 během obléhání Marsalu, kde velká část mužů padne.
