Sportovní aktivity nám pomáhají zlepšovat fyzickou kondici i zdravotní stav. Proto bychom si alespoň párkrát do týdne měli najít čas na jakýkoliv pohyb. Nejste si schopni po práci sednout na kolo a na hodinku vyjet ven? Buď se už stmívá, nebo jste unavení?

Takové výmluvy vám už u vašich blízkých neprojdou. Díky rotopedu se sportu můžete věnovat i z pohodlí domova? Co všechno jste ale o rotopedě ještě nevěděli?

Rotoped (stacionární kolo) není totéž jako cyklotrenažér

Rotopedy a cyklotrenažéry se vám mohou zdát na první pohled podobné, ale každý z nich funguje jinak. Cyklotrenažéry vyhledávají spíše profesionální sportovci, protože dokážou téměř dokonale simulovat skutečnou jízdu na kole.

Oproti rotopedům disponují mnohem přesnějším a citlivějším nastavením zátěže, robustní a pevnou konstrukcí, lepší stabilitou a vyšší maximální zátěží.

Naopak rotopedy, jinak nazývané také stacionární kola, se nejčastěji využívají na klasické domácí cvičení, například před televizí.

První rotoped měl sloužit pro lékařské účely

Rotoped se v současnosti těší velké oblibě, obzvláště při aerobních trénincích, které mají prokazatelně pozitivní vliv na lidský organismus. Málokdo však zná jejich předchůdce.

První stroj podobný dnešním rotopedům vynalezl a dal patentovat Francis Lowndes v roce 1796 s názvem „Gymnasticon”.

Sestrojen byl ze dřeva a z kovových částí, přičemž disponoval množstvím kol spojených s běhouny, nášlapy na chodidla nebo klikami na ruce. Pohodlnější cvičení mělo zajistit sedadlo, které bylo také jeho součástí.

Ve svém patentu na Gymnasticon napsal Lowndes mimo jiné to, že má poskytovat pohyb a cvičení (ať už dobrovolné či nedobrovolné) končetinám, kloubům a svalům lidského těla.

V té době však vyšel článek v časopise, který přinášel také Lowndesovo prohlášení, že stroj má být, mimo jiné, používán pro lékařské účely, a to konkrétně k léčbě dny, obrny, revmatu, lehké duševní zaostalosti atd. Na nedobrovolné vynucení pohybu na stroji měla sloužit venkovní klika.

Pračka a rotoped v jednom – vynález čtrnáctileté Indky

Kde je vůle, tam je cesta. A když se chcete vyhnout ručnímu praní prádla v řece, napadnou vás i ta nejprapodivnější řešení. Důkazem je teenagerka Remya Jose, která sama navrhla unikátní pračku.

Ta na svůj pohon nepotřebuje elektrickou energii a zároveň slouží jako stacionární kolo pro zlepšení kondice. Buben pračky je napojen na řetěz kola tak, že je možné ovládat ho klasickým šlapáním.

S dokončením konstrukce šikovného vynálezu pomohl dívce její otec a společně odnesli návrh do místního autoservisu. Za tento vynález dokonce Remy v Indii získala Národní cenu.