Domů     Znáte nejjedovatější zvířata žijící v Čechách?
Znáte nejjedovatější zvířata žijící v Čechách?
21.5.2020

Naše končiny nejsou sice proslulé jedovatými zvířaty tak, jako některé jiné části planety, ale i přesto se zde najdou živočichové, kteří nás svým jedem mohou ohrozit na životě. Na která nejvíce jedovatá zvířata u nás můžeme narazit?

Mravenec lesní

Výskyt: jehličnaté a listnaté lesy ve středních a vyšších polohách

Jak útočí: Jsou to mravenci se zakrnělým žihadlem, kteří nejdříve prokousnou kůži kusadly a svůj jed vstříknou na vzniklou ranku. Dokážou navíc vystříknout jed na dálku, a to až do vzdálenosti 20 cm. Bolestivý tam může být zásah očí nebo vdechnutí jedu.

Účinek jedu: Pro člověka není smrtelný. Smrt hrozí pouze v případě alergické reakce.

reklama
Složení mravenčího jedu se podobá jedu vosy, takže v případě alergie na vosí bodnutí je vhodné dávat pozor i na bodnutí mravence.
Složení mravenčího jedu se podobá jedu vosy, takže v případě alergie na vosí bodnutí je vhodné dávat pozor i na bodnutí mravence.

Sršeň obecná

Výskyt: zejména doubravy a lužní lesy (dutiny stromů a jiné tmavé, klidné otvory)

Jak útočí: Největšími z těchto čeledí jsou sršně obecné, které v lidech díky své velikosti a hlasitému bzučení vždy vzbuzovaly respekt.

Naše sršně jsou však poměrně mírumilovné a neagresivní, na rozdíl od jiných druhů sršní známých v zahraničí. Kromě klasického bodnutí mohou sršni jed na svou oběť také vystřikovat, a to až na vzdálenost 40 cm.

Pravděpodobnost útoku sršně je však nízká a větší riziko hrozí u vosy, která je agresivnější.

Účinek jedu: Sršní jed obsahuje acetylcholin, který stimuluje receptory bolesti více než bodnutí vos, včel a čmeláků. Proto může být bodnutí sršní více bolestivé.

V případě zasažení očí působí jed podobně jako pepřový sprej.
V případě zasažení očí působí jed podobně jako pepřový sprej.

Vosa obecná

Výskyt: obvykle podzemní hnízda, lesy, břehy vod a cest (tmavé dutiny pod i nad zemí).

Jak útočí: Vosa je sršni blízce příbuzná a mají mnoho společného. Zaměřují se na lov hmyzu a při bodnutí si zachovávají žihadlo, takže mohou bodat opakovaně.

Účinek jedu: Jed vosy a sršně má podobné složení a je také podobně účinný. V případě alergie na bodnutí sršně proto také hrozí nebezpečí alergické reakce.

Vosy totiž využívají svá žihadla hlavně v soubojích s hmyzem.
Vosy totiž využívají svá žihadla hlavně v soubojích s hmyzem.

Čmelák zemní

Výskyt: obvykle podzemní hnízda na stráních a na mezích (opuštěné nory hlodavců)

Jak útočí: Čmeláci mají, stejně jako včela, ústní ústrojí adaptované k hledání výživy ve sladkých šťávách květů. Čmelák vás proto může bodnout žihadlem, nikoliv kousnout, na rozdíl od brouků, mravenců a vos, kobylek či kudlanek.

Čmeláci jsou velmi klidní a případy bodnutí čmelákem jsou vzácné. Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo vždy z rány vytáhne.

Účinek jedu: Podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.

Čmeláci mají silnější jed než vosy.
Čmeláci mají silnější jed než vosy.

Včela medonosná

Výskyt: různá suchá a chráněná místa (otvory ve stromech, včelařské úly)

Jak útočí: Po bodnutí své žihadlo zanechává v oběti a sama umírá. Se žihadlem v ráně zůstává i jedový váček s kompletním obsahem jedu. I to způsobuje silnější reakci a bolest.

Účinek jedu:  Již jedno žihadlo může způsobit otok a poměrně velkou bolest. V případě bodnutí do oblasti krku nebo jazyka může otok i u zdravého jedince způsobit udušení kvůli neprostupnosti dýchacích cest.

Pokud se po bodnutí projeví výrazný otok, slabost, malátnost, pocení, zmatenost, zvracení, pokles tlaku a ztráta vědomí, jedná se o anafylaktický šok, při kterém může dojít k oběhovému selhání a smrti.

Včela má nejen silnější jed než sršeň, navíc má dokonce 5 až 50x více jedu.
Včela má nejen silnější jed než sršeň, navíc má dokonce 5 až 50x více jedu.

Puchýřník lékařský (španělská muška)

Výskyt: masově i osamoceně na listnatých stromech a keřích (zejména jasany, šeříky nebo ptačí zob)

Účinek jedu: Při ohrožení vylučuje tekutinu odporného zápachu, který připomíná myšinu. Ta způsobuje bolestivé hnisající puchýře. Pro člověka je smrtelných už 30 miligramů, což představuje několik desítek takových brouků.

V případě požití většího množství jedu dochází k překrvení močopohlavního systému, narušení stěn trávicí trubice a krvavým průjmům. Může vést až ke kolapsům ledvin či srdce.

Rozemletá těla puchýřníků byla v minulosti používána jako přísada do travičských jedů a také jako afrodisiakum.
Rozemletá těla puchýřníků byla v minulosti používána jako přísada do travičských jedů a také jako afrodisiakum.

Stepník moravský

Výskyt: zachovalé skalní nebo písečné stepi (Pálava u Mikulova, Bzenecké písky, Podyjí)

Jak útočí: Je jedním z nejpestřeji zbarvených pavouků ve střední Evropě a patrně také nejjedovatějším pavoukem na území Česka. Stepníci jsou pozoruhodní tím, že mláďatům slouží jako první potrava tělo jejich matky.

Účinek jedu: Jed stepníků má podobné složení jako jed některých jedovatých hadů, a navíc obsahuje neurotoxin, který ovlivňuje fyziologii celého organismu.

U zdravého člověka způsobuje kousnutí několikahodinový horečnatý stav doprovázený zrychleným tepem, silnými bolestmi hlavy a zarudnutím obličeje.

Tento nápadný a velký druh pavouka byl objeven a zdokumentován teprve v roce 2008 a je jedním z největších a zároveň nejjedovatějších pavouků střední Evropy.
Tento nápadný a velký druh pavouka byl objeven a zdokumentován teprve v roce 2008 a je jedním z největších a zároveň nejjedovatějších pavouků střední Evropy.

Ropucha obecná

Výskyt: rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady

Účinek jedu: V ropuším jedu, který vylučuje kůží, najdeme steroidní alkaloid bufotoxin, jehož smrtelná dávka pro dospělého člověka se odhaduje na 10-15 mg. To odpovídá přibližně 1 gramu hlenovitého sekretu ropuchy.

Při požití jedu začíná být nepravidelná srdeční činnost, dýchání je obtížné a mohou se objevit poruchy vidění. Následují halucinace a případná smrt v důsledku zástavy srdce.

Součástí ropušího jedu je alkaloid bufotenin, který má podobné účinky jako LSD.
Součástí ropušího jedu je alkaloid bufotenin, který má podobné účinky jako LSD.

Zmije obecná

Výskyt: lesostepi, prosluněné horské stráně (obvykle nad 600 m. n. m.)

Jak útočí: Jed zmije je sice schopný usmrtit člověka, ale její primární kořistí jsou hlodavci a jiní malí živočichové. Na člověka si troufne pouze když je k tomu vyprovokována.

V případech obrany svůj jed často vůbec nevypustí a kousnutí používá jen pro výstrahu.

Účinek jedu: Smrtelná dávka jedu u dospělého člověka je asi 15 mg, přičemž zmije ho má obvykle v zásobě sotva 10 mg. A při jednom uštknutí navíc neuvolní více než 1/3 zásoby jedu.

Riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti, těhotné ženy, staré či nemocné lidi a domácí mazlíčky. Nejhorší je kombinace zmijího jedu se stresem a strachem o život, což může být smrtelné hlavně pro starší lidi se slabým srdcem.

Zmije je jediný jedovatý had, žijící na území České republiky.
Zmije je jediný jedovatý had, žijící na území České republiky.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz