„Mohl bych jim říkat laboři, “ přemýšlí Karel Čapek, jak pojmenovat umělé bytosti ve své hře R.U.R. Ještě štěstí, že díky nápaditosti svého bratra Josefa použil jméno zcela jiné…
„Robot“ však není jediné slovo, které udělalo díru do světa. Znáte i ta další? A nezapomeňte, že následují seznam rozhodně není vyčerpávající .
PISTOLE a HOUFNICE: Husité dobyli svět
Někdy se pachatel skutečně vrací na místo činu. Nám se takto tedy vrátila „pistole“, původně tedy puška ve tvaru tenké rourky, v 15. století oblíbená zbraň husitů.
Tehdy se jim tedy říká „píšťaly“, ovšem slovo se zalíbí Francouzům a také Italům a přetvoří si ho na „pistolet“ či „pistola“. Takto se v 16. století v podstatě rozšíří do světa, přičemž si ho Češi, jako označení pro již trochu jinou zbraň zase vezmou zpět.
„Píšťala“ se ale z husitských zbraní do světa nevydá sama. Podobně prorazí i houfnice, kanon s krátkou širokou hlavní, kterou dnes najdeme například v angličtině jako „howitze“ nebo v němčině jako „Haubitze“.
TÁBOR: Boží hora
Ještě do třetice bojovní husité! O další mezinárodní úspěch se postarají ve chvíli, kdy město, které založí roku 1420 Jan Žižka (asi 1360-1424), pojmenují podle izraelské biblické hory Thabor.
Postupně tak začnou obecně nazývat svá opevněná ležení a právě v tomto významu se slovo vloudí do němčiny, ruštiny, maďarštiny, rumunštiny a poté i španělštiny, angličtiny a řady dalších jazyků. I když je pravda, že český původ tu má trochu škraloup.
Za prvé tedy není stoprocentně český, protože slovo vychází z hebrejštiny, a za druhé někteří jazykovědci vidí jeho počátky spíš v turečtině.
DOLAR : Přes Nizozemsko do Ameriky
Zatímco dolar je mocnou měnou, za tolar už byste si toho dnes moc nekoupili. Přesto však mají něco společného.
Právě mince zvané joachimsthalery, které se razily od 16. století ve městě Jáchymov a česky se jim říkalo jednoduše tolary, půjčí své jméno právě dolarům, používaným dnes jako platidlo v několika státech včetně USA. Jak se ale české tolary dostanou do Ameriky?
Cesta jde trochu oklikou, přes nizozemštinu, protože právě ve svým nizozemských državách Habsburkové své tolary později razí také. Nizozemci je poté přijmou za své a mají je s sebou i tehdy, když roku 1625 v založí dnešní město New York.
POLKA : Tanec s puntíky
Že sem tohle slovo ani nepatří? Jde přeci o jméno tance a jména se mezi jazyky přejímají běžně. Ovšem s polkou je to opravdu trochu jinak…
Tradiční český tanec, který vznikne na počátku 30. let 19. století, se stane ve světě tak populární, že neustálým skloňováním zkrátka zobecní.
Dostane se do mnoha velkých jazyků a od tance přejde i na různé produkty, které jsou v době největší slávy polky stejně tak oblíbené. K nim patří třeba i puntíkovaný vzor, dodnes v angličtině nazývaný „polka dot“.
Někomu tečky připomínají právě taneční kroky, ovšem přesný vztah polky a puntíků je popravdě spíše záhadou.
ROBOT: Nejslavnější přítel člověka?
Anketa o nejvýznamnější světové slovo českého původu by nejspíš skončila jednoznačně.
Kdyby to tak v roce 1920 Josef Čapek (1887-1945) tušil, když ho jen tak mezi řečí poradil svému bratrovi Karlovi (1890-1938) a dál se při tom soustředil na své malířské plátno…
Co všechno ještě budou roboti pro lidstvo znamenat a natolik se budou jednou podobat bezcitným tvorům z Čapkovy divadelní hry, ukáže čas. Jisté je však to, že slovo již dávno rozšířilo svůj význam na jakoukoliv věc zastupující činnost člověka. A to v podstatě ve všech moderních jazycích světa.
TUNELOVÁNÍ: Inspirativní podvodníci
Jistě, tunely se stavěly už dávno před tím a podvody ve firmách se dělaly také. Jenže například v angličtině se těmto praktikám říkalo spíše „asset stripping“.
Až v 90. letech 20. století, kdy se právě Čechům ve vykrádání podniků neobyčejně daří, jejich další vynalézavost dojde k zajímavému přirovnání. Jak nejlépe propašovat peníze z jedné firmy do druhé, aby to nikdo neviděl? Přeci tunelem!
Termín se brzy uchytí a během asijské finanční krize na konci 90. let rozšíří do řady světových jazyků.
