V Krkonoších to 29. července 1897 po osmé hodině večer vypadá, jakoby měla přijít potopa světa. Vytrvalé čtrnáctidenní deště střídá ještě silnější průtrž mračen. Řeky Labe i Úpa se během temné noci mění v běsnící bestie.

Jejich koryty se valí balvany i kmeny stromů, které se hromadí v údolích a zvyšují ničivou sílu živlu. 

Údolím horního toku Labe proteče kolem 300 metrů krychlových vody za sekundu. Jenom v Obřím dole spadne během 28. – 30. července 1897 neuvěřitelných 342 milimetrů srážek, celá pětina ročního srážkového průměru. Vodní příval udělá z velké části severních a východních Čech jedno velké jezero a o život připraví celkem 102 lidí.  

Připravuje se projekt 

Brzy poté rakouští vodohospodáři rozhodnou, že na Labi vzniknou dvě nové přehrady, jedna u Špindlerova Mlýna, druhá u Dvora Králové nad Labem. Mají zabránit opakování podobných neštěstí. Technické oddělení pro úpravu řek v Praze od roku 1903 připravuje projekt přehrady Těšnov v Bílé Třemešné na Trutnovsku, který vede stavební rada Josef Plicka.  

Drahá akce 

Výběrové řízení na stavbu v roce 1909 vyhrává firma Ing. J. V. Velflík v Praze. Budování přehrady v letech 1910–1914 ale přeruší 1. světová válka. Srbští, chorvatští a italští dělníci, kteří pracují na stavbě, se vracejí do vlasti. Svoji funkčnost přesto prokáže nedokončená přehradní hráz už v roce 1917, kdy zabrání povodňové vlně, aby se rozlila ke Dvoru Králové. Náklady na Les Království, největší vodní nádrž v nové Československé republice dostavěnou roku 1920, vyjdou na 4,7 milionu rakouských korun (20 tisíc rakouských korun tehdy stála kráva). Vodní elektrárna na přehradě vzniká v letech 1920–1923. 

Hrázný bydlí na hradě  

Koruna hráze je vystavěná v pseudogotickém stylu a ohraničují ji dvě brány s ozdobnými věžičkami. Hrázný tu má svůj domek připomínající hrad s věží a cimbuřím. Díky dokonalému spojení architektury a technické funkčnosti se roku 1964 Les Království stává národní kulturní památkou.