Nemocný muž v otrhaných šatech se z posledních sil snaží holýma rukama chytit na dvorku poskakujícího kohouta. Když kokrhajícího ptáka konečně drží, poodhrne si šaty a strčí si ho do podpaží rovnou na krvavý bolák.

Věří, že tahle zázračná medicína ho uzdraví.

Příšerně zapáchající muž si sedne na zem u zdi kostela. Ve slabinách a v podpaží má ošklivé hnisající zkrvavené boláky. Kůže jeho rukou i nohou je posetá purpurově červenými skvrnami. Nejdéle do tří dnů ho čeká smrt v morovém náručí.

Lék na chorobu, která roku v polovině14. století kosí Evropany, neexistuje. Lidé se proto pokoušejí pomoci si jinak. Na choroby, s nimiž si nevědí rady, vymýšlejí vlastní, „zaručené“ recepty.

Vyvrtejte si otvor pazourkem

Pravěký muž vezme do ruky pazourek. Přiloží ho k hlavě pacienta a krouživým pohybem vyrývá otvor v lebeční kosti. Pacient začíná krvácet, ale operatér neustává ve svém úsilí a po chvíli prorazí do lebky otvor.

Poněkud hrůznou operaci, jejímž cílem zřejmě bylo vytvořit díru, kterou by odešel z těla zlý duch způsobující krutá duševní muka nebo nesnesitelné bolesti hlavy, pravěcí lidé kupodivu často přežili.

Pravěký chirurg řemeslu rozumí

Dokládají to nálezy lebek s otvory nesoucími rysy zhojení. Jeden z nich, prozkoumaný v roce 2012, pochází z okolí jezera Müritz v německém Meklenbursku. Muž zde žil někdy v období kolem roku 2400 př. n. l.

„Kdo to provedl, musel svému řemeslu dobře rozumět,“ chválí práci svého pravěkého kolegy německý lékař Jürgen Piek. Úspěšnost potvrzují zhojené okraje rány. Lebky s podobně provedenými zákroky nacházíme po celém světě, u nás například v severozápadních Čechách.

Trepanace zde prováděli lidé šňůrové keramiky žijící před cca 4 tisíci lety.

Na morový bolák přikládejte kohouta

Koncem 50. let 14. století vypadají evropská města jako po vymření. Na ulicích ani živáčka, všechno co mělo ruce a nohy prchlo pryč na venkov. Zbyli jenom mrtví, kterých je tolik, že už je nemá kdo pohřbívat.

Leží jen tak v příkopech u cesty, jak je pohodili pozůstalí a nedokonale zaházeli hlínou. Odcházejí na onen svět bez kněze a bez zvonění zvonů. Neznámou nakažlivou chorobu, při které lidé otékají v podpaží a slabinách a tvoří se jim boláky, nikdo neumí léčit.

Nepomůže ani žár ohně

Morová bakterie Yersinia pestis přitom řádí už ve starověku. Zakladatel moderní medicíny Hippokrates (460–377 př. n. l.) přikazuje zapálit v aténských ulicích ohně, protože si myslí, že infekci způsobují výpary v povětří.

Jeho recept ale nepomůže a ani slavný německý lékař Paracelsus (1493–1541) se svými recepty neuspěje. Někdy doporučuje potírat se čerstvým lejnem a jindy zase radí: „Oškubejte kohouta na zadku a živého ho připoutejte k nádoru, aby vtáhl všechen jed do sebe.

“ Nemoc ale obvykle už je v takovém stadiu, že tím nelze nic zkazit.