Průzkum Marsu byl cílem národních vesmírných programů mnoha zemí už od 50. let 20. století. Plánovaly na planetě přistát za účelem jejího podrobného zkoumání, vyslat na ni lidskou posádku a případně ji terraformovat neboli učinit obyvatelnou pro lidstvo.

Jaká je aktuální situace kolem dobývání Marsu? Kdy se povrchu planety poprvé dotkne lidská noha? A jak se na ní bude žít?

S prvními plány na dobytí rudé planety přišel už v roce 1952 německý vědec Wernher von Braun (1912–1977), který nejprve pracoval pro Hitlera, později pro Američany.  Ač se plánovalo vyslání lidské posádky na Mars do roku 2033, nyní byla jeho kolonizace odsunuta do pozadí a většina zemí se zaměřila na opětovné přistání na Měsíci.

Americká NASA svůj plán na dobytí Marsu odsunula kvůli nedostatku financí. Evropská kosmická agentura (EASA) si sice stále klade za dlouhodobý cíl vyslat člověka na Mars, ale s výstavbou vhodné kosmické lodí zatím nezačala.

Výpravy více států

Indie aktuálně plánuje vyslat na Mars pouze vozítko, stejně jako Japonsko.

Čína počítá s vysláním lidské posádky na rudou planetu až v časovém období 2040–2060, Rusko mezi roky 2040–2045. Pouze soukromá společnost SpaceX vynálezce Elona Muska stále aktivně pracuje na dobytí Marsu.

Astronauty tam chce dle nejoptimističtějších planu vyslat již v roce 2024, a to prostřednictvím rakety Starship a prvního urychlovacího stupně Super Heavy. Jaký život na Marsu čeká na první osadníky?

Bezpilotní mise na Mars:

60. léta: PŘIBLÍŽENÍ – Sondy Mariner 4, 6 7 se jako první dostaly do blízkosti rudé planety. Pořídily její snímky a analyzovaly její atmosféru.

70. léta: PŘISTÁNÍ – Sonda Mariner 9 vstoupila na oběhnou dráhu Marsu, sondy Viking 1 a 2 na něm jako první přistály.

90. léta: NÁVRAT – Po dvou desetiletích se sondy vrátily k Marsu. Global Surveyor jej zkoumal 5 let, Mars Pathfinder dostal na jeho povrch první vozítko.

Po roce 2000: ZKOUMÁNÍ – Sonda Mars Odyssey objevila na planetě zmrzlou vodu. Nyní jsou vysílány další sondy, které zkoumají, zda je planeta vhodná pro osídlení lidmi.

Co čeká člověka na Marsu:

Třetinová gravitace

Časté kolísání teplot mezi -143 °C a 35 °C, průměrná teplota -63 °C

Nízký atmosférický tlak, nelze se na něm pohybovat bez skafandru

Atmosféra s 95 % oxidu uhličitého (prakticky vakuum)

Neexistence tekuté vody

Moduly – budou generovat vodu, energii a vzduch pro obyvatele kolonie a sloužit jako sklad jídla a vybavení.

Ubikace – po příletu na planetu budou nafouknuty, aby vytvořily životní prostor pro astronauty.

Výstavba – kolonie bude schopná rozšiřovat svoji infrastrukturu, aby mohla přivítat nové obyvatele.

Solární panely – přes den bude kolonie poháněna sluneční energií, v noci a při bouřkách budou jejím zdrojem baterie.

Podpora života – lidská osada na Marsu bude vybavena technologiemi pro přeměnu vodního ledu vyskytujícího se na planetě v pitnou vodu a systémy pro získávání plynů z atmosféry tak, aby mohli lidé v ubikacích volně dýchat.

LET NA MARS

Délka cesty

Vzdálenost mezi oběžnými drahami Země a Marsu kolísá, nejblíže jsou si vždy jednou za 26 měsíců. V důsledku excentricity oběžné dráhy Marsu je pak energie potřebná k dosažení této planety nejnižší v 15letých cyklech.

Další nastane v roce 2033. Obojí ovlivňuje plánování letů. Let na Mars s lidskou posádkou by měl trvat 7 až 9 měsíců.

Fyzikální charakteristiky Marsu:

má proti Zemi čtvrtinovou plochu povrchu a desetinovou hmotnost

den na Marsu trvá cca 24 hodin stejně jako na Zemi (otočení kolem své osy)

střídají se zde roční období, ale jsou dvojnásobně dlouhá

kolem Slunce oběhne za cca 687 pozemského dne, marsovský rok tak činí 1,88 roku pozemského

teplota je velmi řídká, velké rozdíly teplot ve dne a v noci

tlak je zde 150x menší než na Zemi

95 % atmosféry tvoří oxid uhličitý, kyslíku obsahuje jen 0,13 %

za příznivých podmínek se zde vyskytuje tekutá, velmi slaná voda

jinak převážně ve formě vodního a suchého ledu

na pólech jsou polární čepičky, pokud by roztála jižní, zaplavila by Mars voda do výšky 11 metrů