K létu patří zcela jistě dovolená, koupání u vody, a s tím spojené opalování. Dlouhodobé vystavení slunečním paprskům nám ale může velmi ublížit. Jaká rizika nám hrozí? A jak se můžeme před nebezpečným zářením chránit?
Zajímavosti:
Ročně u nás zemře na nemoci způsobené slunečními paprsky téměř 200 lidí.
Maligním melanomem onemocní každý rok kolem 2000 lidí. Jde o jediný nádor, za který si člověk způsobuje sám.
Karcinom kůže vzniká při dlouhodobém působení UV paprsků na kůži, kdežto zhoubný melanom se objevuje po vysoké krátkodobé dávce záření.
Celková plocha kůže činí přibližně 1,6–1,8 m2.
Slunci by se měli vyhýbat lidé s nádory, nebo ti, kteří užívají antibiotika. Problémy se mohou objevit také u lidí s vysokým krevním tlakem.
S každými 300 metry nadmořské výšky roste intenzita slunečního záření o 4 %.
Dle statistik vznikne zhruba 30–50 % melanomů na podkladě pigmentového znaménka. Jedno až dvě spálení na slunci zvyšuje riziko vzniku melanomu u žen 1,5x, u mužů 2,8x.
Lidská kůže má v našem životě zcela nezastupitelnou roli. Tvoří celý vnější obal těla a plní mnoho důležitých funkcí a úkolů. Jejím prostřednictvím vnímáme teplo, tlak i bolest.
Ale především se v kůži tvoří díky slunečnímu záření prospěšný vitamin D, který potřebují hlavně naše kosti. Jeho nedostatek se může projevit únavou, zeslabenou imunitou a křehčími kostmi.
Prospěšné paprsky
Bez slunce by náš život nemohl existovat. To věděli již naši předkové, kteří tuto ohnivou hvězdu uctívali jako boha, zřejmě i proto, že nám dává teplo, světlo a energii. Navíc velice pozitivně působí i na naši psychiku.
Na počátku 80. let minulého století ale přišli dermatologové s informací, že UV záření způsobuje rakovinu kůže a tvorbu melanomu.
Nebezpečné opalování
I přes toto riziko patří opálená pokožka k symbolům zdraví a krásy. Nic se ale nesmí přehánět. Pokud se objeví první příznaky v podobě zčervenání pokožky, měl by člověk zůstat ve stínu.
Největší riziko pak podstupují opalovací nadšenci, kteří se vystavují slunci či soláriu opakovaně a velké míře.
U nich se může projevit předčasné stárnutí kůže a dochází v ní také k závažným změnám ve struktuře DNA. Enzymy, které chyby v DNA opravují, se totiž naruší, a tím se zvyšuje se riziko vzniku nádorových onemocnění.
Zrádné UV záření
Co tedy naší kůži opravdu škodí? Může za to ultrafialové záření, které se dle vlnové délky dělí na tři typy: UVA, UVB, UVC. Před nimi nás chrání ozonová vrstva, především před zářením UVC, které odráží zpět do vesmíru.
Druhý typ UVB způsobuje opálení, ale také rychlejší stárnutí kůže. Tím nejnebezpečnějším je typ UVA, které tvoří až 99 % ultrafialové záření, jež dopadá na zemský povrch.
Jeho paprsky pronikají hluboko do pokožky a mění naše DNA, která právě vede k rakovině kůže.
Jak chránit kůži?
Dnes už máme mnoho možností, jak se proti nebezpečnému záření chránit. V první řadě samozřejmě záleží, jakou barvu kůže máme a kolik se nám tvoří kožního barviva – melaninu.
To je totiž přirozenou ochrannou bariérou, která dokáže pohltit některé složky slunečního záření. Čím méně se melaninu tvoří, tím se zvyšuje riziko poškození kůže.
Proto je třeba využívat krémy na opalování s vysokým ochranným faktorem, které násobí dobu vlastní ochrany.
Trpí také oči
Kůže ale není jediným orgánem, který trpí kvůli slunečním paprskům. Nebezpečné ultrafialové záření působí také na naše oči, které je třeba chránit. Jeho nadměrné působení se může projevit bolestmi očí, slzením nebo poškozením rohovky.
V horším případě může dojít i k zákalu čočky. Je tedy nezbytné chránit oči slunečními brýlemi s dostatečným UV filtrem.
Jak předejít riziku?
Ochranné přípravky můžeme rozdělit do tří skupin:
opalovací krémy – chrání proti slunečnímu záření, čím větší ochranný faktor zvolíme, tím lépe jsme chránění.
přípravky po opalování – jejich hlavním úkolem je zklidnění a regenerace kůže, řadí se sem hydratační mléka, oleje a spreje.
doplňky výživy – chrání pokožku tím, že jí dodávají nezbytné živiny, vážou nadbytečné volné radikály (antioxidanty jsou vitaminy A, E, C, selen, zinek)
Příznaky nadměrného pobytu na slunci
Dehydratace – dochází ke snížení obsahu vody v těle. Projevuje se suchou pokožkou a zhoustnutím krve, což zhoršuje její cirkulaci. Srdce kvůli tomu musí pracovat rychleji a silněji, aby krev došla k orgánům.
Úpal – vzniká přehřátím organismu, přičemž se teplo šíří po celém těle. Projevuje se bolestí hlavy, nevolností nebo zvracením.
Úžeh – je podtypem úpalu, kdy se k přehřátí organismu připojí i přímé působení slunečních paprsků na hlavu. Závažný úžeh může vést až k bezvědomí či smrti.