Mrtvý Egypťan vstupuje v roce 2000 př. n. l. do podsvětí. Zvládne nástrahy v podobě příšer a ohňových jezer a dostává se do „Síně obou pravd,“ před vládce nebeské říše, boha Usíra, který zváží jeho srdce proti péru pravdy.

Mrtvý naštěstí nehřešil, jinak by srdce sežral netvor Ammit! Posmrtný život je pro staré Egypťany silným lákadlem, ale nic se nevyrovná uctívání nejvyššího slunečního boha Re.

Peyotismus: Ďáblův kaktus

Počátky: 5000 let př. n. l.

Počet vyznavačů: asi 225 000 Indiánů

Archeologické nálezy v jižním Texasu potvrzují, že si američtí domorodci pochutnávali na kaktusech peyotle už 5000 let př. n. l.

Lahodná dužina, obsahující psychedelické alkaloidy, je přivádí do transu a rituály s modlitbami se nejvíce rozšiřují ve střední Americe v polovině 15. století. Indiáni se s jejich pomocí spojují s Velkým duchem a zemřelými předky.

Španělští dobyvatelé nového kontinentu ale tvrdí: „Jde o ďáblovu rostlinu“ a inkvizice ji v roce 1620 zakazuje.

Věčnou štvanici proti kaktusu ukončí teprve americký zákon z roku 1994, který povoluje, „užívání, vlastnictví či přepravu peyotlu Indiánem, ale pouze za tradičním náboženským ceremoniálním účelem.“

Buddhismus: Osvícení místo princezny

Počátky: 6. století př. n. l.

Počet vyznavačů: asi 360 miliónů

Siddhárta Gautama (563–483 př. n. l.) se má v severovýchodní Indii v 6. století př. n. l. stát vládcem kmene a vzít si princeznu. Otec ho chrání před světem za zdmi paláce. Princ přesto uteče a čekají ho nepříjemná překvapení.

Uvidí starce, nemocného muže i mrtvého. Potká ale i zbožného žebráka vyzařujícího klid a mír. Zážitky způsobí, že se zřekne přepychu a hledá příčiny utrpení. Léta žije v chudobě, ale osvícení dosáhne teprve po meditaci: „Běda, všechno živé se vyčerpá.

Znovu a znovu se rodí, stárnou a umírají a přecházejí do nového života.“ Gautamovým cílem je dosáhnout nirvány (osvobození ducha).

Buddhismus ale nemá na růžích ustláno ani ve 20. století, v Číně jsou v letech 1966–1976 buddhistické chrámy zavřeny a některé i zničeny.

Hinduismus: Na krávy nesahejte!

Počátky: 1800 př. n. l.

Počet vyznavačů: asi 900 miliónů

Z tradic obyvatel žijících kolem řeky Indus (dnešní Indie) vzniká víra v nejvyššího ducha Brahmu, udržovatele Višnu a ničitele Šivu, která má mnoho podob. „Jde spíše o způsob života než soubor věroučných zásad,“ říkají mnozí hinduisté.

Nejoblíbenějším Višnovým vtělením se stává pastýř krav Kršna. Kráva je proto posvátným symbolem, její moč a trus Indové považují za očistné. Sám Brahma dělí indickou společnost do čtyř kast označených barvou.

Nejvyšší bílou tvoří kněží, červenou válečníci a vládci, žlutou rolníci, řemeslníci a obchodníci, černou sluhové a nádeníci. „Nedotknutelní“, nepatří do žádné kasty, jsou chudí a vykonávají nečisté práce jako pohřbívání.

Jejich postavení zlepší teprve reformátor Mahátma Gándhí (1869–1948).

Woodoo: Špendlíkem proti nepříteli

Počátky: 1697 n. l.

Počet vyznavačů: asi 50 miliónů

Španělskou kolonii Haiti získávají v roce 1697 Francouzi a na ostrov vozí černé otroky z Afriky, kteří praktikují svoje tradiční rituály. Katoličtí Francouzi je ale bez milosti křtí a z propletence obou vlivů se rodí woodoo.

Obřady doprovázejí zvířecí oběti, pro léčení se používají figurky panenek. Otroci se bouří a v roce 1791 přísahají, že budou bojovat za svobodu ostrova. Pomocí černé magie a panenek se zapíchnutými špendlíky se snaží zničit nepřítele.

Začíná válka o nezávislost Haiti, kterou ukončí Jean Jacques Dessalines (1758–1806), který se roku 1805 prohlásí haitským císařem. Sotva se ale ujme moci, woodoo zakáže.

Kult povoluje teprve v 90. letech 20. století haitský prezident Jean Bertrand Aristide (*1953).

Judaismus: Pod žlutou hvězdou

Počátky: asi 1800 př. n. l.

Počet vyznavačů: 15 miliónů

Kolem roku 1800 př. n. l. se Abraham se svým kmenem usazuje se v Kanaánu (území dnešního státu Izrael). Bůh (Jahve) jeho prostřednictvím uzavírá smlouvu s židovským národem.

Hlad ale zažene Abrahámův lid až do Egypta, kde se dostává do otroctví. Všichni touží vrátit se zpět do země zaslíbené, podaří se to ale teprve proroku Mojžíšovi kolem roku 1280 př. n. l. Cesta napříč Sinajskou pouští trvá čtyřicet let.

Mojžíš věnuje svým lidem Deset přikázání a zákon v podobě Tóry (prvních pět knih hebrejské bible, které líčí dějiny od stvoření světa až po návrat do Kanaánu).

Židé se kvůli své národnosti a víře stávají pronásledovaným národem, největší tragédií je pro ně 2. světová válka, během níž jich zemře 6 miliónů.

Křesťanství: Přibijte ho na kříž!

Počátky: kolem roku 30 n. l.

Počet vyznavačů: asi 2 miliardy

Ježíš z Nazaretu putuje v období kolem roku 30 n. l. dnešním Izraelem a káže lásku k Bohu i druhým lidem. Shromažďuje své přívržence a jeho život vyvrcholí cestou do Jeruzaléma na svátek Pesach (židovské Velikonoce).

Jeho názory se ale mnoha lidem nelíbí a Jidáš, jeden z jeho učedníků, na něj dokonce přivede vojáky. Ježíš je ukřižován, ale jeho myšlenky se šíří dál. Centrem nové víry se stává Řím, kde ale první křesťané nejsou vítaní.

Teprve roku 313 císař Konstantin (272–337) v tzv. milánském ediktu povoluje křesťanství. V roce 1054 se ale nepohodnou římský papež a konstantinopolský patriarcha a církev se dělí na západní (římskokatolickou) a východní (pravoslavnou).

Římskokatolická víra se dočká ještě dalšího otřesu v podobě reformace, kterou odstartuje německý kněz Martin Luther (1483–1546). Vznikají protestantské církve.

Islám: Zjevení z jeskyně

Počátky: 611 n. l.

Počet vyznavačů: asi 1,3 miliardy

Arabský obchodník Mohamed (asi 570–632) medituje roku 611 v jeskyni u města Mekky. Najednou se mu zjeví archanděl Gabriel, který ho přesvědčí: „Bůh Alláh si tě vybral jako posledního proroka pro lidstvo.“ Mohamed v Mekce vypráví svůj příběh.

Získává sice stoupence, ale mnoho lidí mu nevěří. „Neposlouchejte ho, je to podvodník!“ rozčilují se. Nakonec má tak horkou půdu pod nohama, že mu v roce 622 nezbývá než utéct do města Jathrib (dnešní Medína). Tam se stává vůdcem první skupiny muslimů.

Brzy dojde k válce mezi Mekkou a Medínou, ve které medínští muslimové v roce 630 zvítězí. Po Mohamedově smrti se muslimové ale neshodnou na jeho nástupci: Sunnité uznávají prvního zvoleného chalífu Abú Bakru, Šíité Mohamedova bratrance Alího.