O doteku Slunce sní mnozí básníci. Z lyrických výšin je poté shodí uvědomění si toho, že jen přiblížení se k naší hvězdě by jejich poetickou duši spálilo na popel. Avšak onen sen o doteku Slunce není tak úplně nesplnitelný. Již za několik let se splní americké sondě Parker Solar Probe.

Slunce tvoří 99 % veškeré hmoty sluneční soustavy. Je to tedy jednoznačně dominantní objekt, který svou silou přesvítí všechna jiná tělesa na denní obloze. Věda už o něm leccos ví, avšak naše mateřská hvězda se o řadu svých tajemství stále odmítá rozdělit. Sonda Parker Solar Probe jí snad nějaká ukradne.

Jedním z těchto tajemství je záhada, proč jsou vnější části sluneční koróny (zářící okolí Slunce) podstatně teplejší než povrch hvězdy. Selský rozum by řekl, že čím dále od Slunce, tím bude více teplota klesat, avšak v tomto ohledu se mýlí.

Zatímco na povrchu Slunce displej pomyslného a velmi odolného teploměru ukáže hodnotu 5 500 °C, teplota koróny se pohybuje v řádech milionů stupňů.

Astrofyzici dosud netuší, proč tomu tak je, a tak od sondy Parker Solar Probe očekávají alespoň náznak odpovědi. „Máte tepelný zdroj a vzdalujete se od něj, přesto cítíte stále větší teplo.

Je to stejné, jako kdyby člověk odešel od táborového ohně a čím by byl od něj dál, tím by mu bylo větší horko. To prostě porušuje fyzikální zákony,“ shrnula celou záhadu Nicola Foxová z NASA, která se na misi podílí.

Sedmiletá mise byla zahájena 12. srpna letošního roku na floridském mysu Canaveral. Brzy ráno, v půl čtvrté místního času, sondu na orbitu vynesla raketa Delta IV Heavy.

Odtud sonda pojmenovaná po americkém fyzikovi Eugene Parkerovi (*1927) zamířila k Venuši, aby u druhé planety využila princip gravitačního praku.

K Slunci se sonda přiblíží v letech 2024 a 2025. Vůbec poprvé v historii lidmi vyrobený aparát pronikne do dosud zakázané oblasti vnějších oblastí sluneční koróny.

Tomu odpovídá i její vybavení a ochrana, protože v tu chvíli termín „mrazivý vesmír“ pro ni pozbude smyslu. Sonda bude muset odolávat teplotám blížícím se až 1400 °C. Pro lepší představu, v takové výhni se v pozemských podmínkách vápník přeměňuje v plyn.

Aby sonda „přežila“, bude ji chránit uhlíkový štít, takže v jejich útrobách bude snesitelných 30 stupňů. Navíc v koróně není taková hustota částic, která by teplo předávala. Podle NASA je to podobné, jako když člověk strčí ruku do rozpálené trouby ve sporáku.

Dá se to vydržet, ovšem stejný počin se stejně horkým vroucím olejem je zralý na okamžitou operaci na oddělení plastické chirurgie.

Sonda Parker Solar Probe uskuteční 24 obletů okolo centrální hvězdy a dosáhne rychlosti 690 000 kilometrů za hodinu. Na ose Země – Slunce, která je dlouhá necelých 150 milionů kilometrů, urazí 96 % této vzdálenosti.

K povrchu naší hvězdy se přiblíží na vzdálenost pouhých 6,8 milionu kilometrů, pro srovnání, oběžná dráha první planety Merkur je od Slunce vzdálená 57,9 milionu km.

Dosud nejblíže ke Slunci byla německá sonda Helios 2, ta pronikla do vzdálenosti 42 miliony kilometrů.

Jedním z mnoha úkolů sondy bude i lepší předpověď solárních bouří. Sluneční částice, které jsou při podobných jevech vysílány do okolí, mohou svou stopu zanechat i na Zemi v podobě poškození satelitů či rozvodných sítí.

Podle studie Tonyho Philipse z NASA existuje 12% pravděpodobnost, že nás do roku 2022 takový výron koronární hmoty zasáhne.