Proč francouzský král Ludvík XIV. zakázal vyrábět špičaté nože?

Určitě alespoň tušíte, kdy do Evropy dorazily brambory nebo čokoláda. Spousta dalších zajímavostí ale určitě netušíte. Možná nevíte,když se brambory v 16. století objeví, nejprve se stanou okrasou zahrad a jejich květy si kavalíři zdobí knoflíkové dírky.

Teprve později lidé přicházejí na to, že se jejich hlízy dají jíst. Roku 1573 potvrzuje písemný záznam jejich nákup pro nemocnici ve španělské Seville.

Na svatbě španělské princezny Anny s Ludvíkem XIII. se roku 1615 na francouzském královském dvoře poprvé objevuje čokoládový nápoj z kakaových bobů.

Na Starý kontinent ho sice přiváží už conquistador Hernán Cortés (1485 – 1547), Španělům ale připadá hořký a chvíli trvá, než se ho naučí sladit. Svůj objev střeží jako státní tajemství.

Conquistador Hernán Cortéz seznámí Evropu s nápojem z kakaových bobů. Lidem se ale zdá hořký.

Objevuje bublinky

Poloslepý benediktinský mnich Dom Perignon (1638 – 1715) bloudí roku 1668 v chodbách klášterních vinných sklepů ve francouzském Abbey. Hledá lahve, které se mají v zimě vypít. Pátrá také, jestli má smysl výměna špalíčků dřeva za korkové zátky.

Pár beden zapomene prohledat. Když je později najde a otevře, korek vyletí rychle ven. Způsobují to bubliny oxidu uhličitého – první šampaňské.

Mnich Dom Perignon se stane objevitelem bublinek v šampaňském.

Rychle podle Papina

Roku 1679 dochází k revoluci ve vaření. Francouzský fyzik Danis Papin (1647 – 1712) konstruuje tlakový hrnec. V uzavřené nádobě se při vyšším tlaku a teplotě (120 – 130 °C) uvaří jídlo mnohem rychleji.

Hrnec si klidně poradí i s velmi tuhým masem a také chuť jídla je výraznější. Aby nedošlo kvůli velkému tlaku k výbuchu, je tu pojistka.

Francouzský fyzik Denis Papin obohatí kuchyňské přístroje o revoluční vynález - tlakový hrnec. — Francouzský fyzik Denis Papin obohatí kuchyňské přístroje o revoluční vynález – tlakový hrnec.

Nechce nebezpečné kudly

Nůž, kterým se krájí potraviny, má dlouhou ostrou špičku, takže je to vlastně zbraň. To se nelíbí francouzskému králi Ludvíkovi XIV. (1638-1715), proto roku 1699 zakazuje vyrábět špičaté nože.

Do módy přicházejí nože s rovnou nebo zakřivenou čepelí. To je začátek cesty k dnešním příborovým nožům.

Všechny tři příborové nástroje pohromadě, tedy vidlička, nůž i lžíce, se objevují až v 18. století.

Konečně celý příbor

Kombinace lžíce, vidlička a nůž se při stolování vyskytuje poprvé teprve teď, v 18. století. Vidličku totiž všichni dlouho považují za ďábelský vynález. Její používání začíná až v renesanci.

Když se v 11. století oženil jeden z benátských dóžat s byzantskou princeznou, její dvořané přinesli vidličky. Nevěsta ale prý byla kvůli tomu terčem pomluv.