Tři sta dvacet pět tisíc dolarů. Za takovou sumu byl prodán první hamburger na světě s masem vypěstovaným v nizozemských laboratořích.

Tenhle první flák uměle vyrobeného masa byl považován za první milník v získávání masa z udržitelných zdrojů, jako první milník řešení nedostatku jídla pro stále rostoucí světovou populaci. Nebude to ale tak jednoduché jak by se mohlo zdát.

Právě výroba masa v laboratořích totiž nakonec nemusí být pro úsporu životního prostředí tak prospěšný, jak se na první pohled zdálo.

Je dokázáno, že množství krav a rozvoj průmyslu na zpracování masa produkuje množství škodlivých látek, například methanu, které ničí životní prostředí.

Umělé maso sice methan neprodukuje, energii k růstu ale potřebuje, a výsledkem této rovnice je vylučování oxidu uhličitého.

“Množství methanu je mnohem větší, než kolik oxidu uhličitého by vyloučilo uměle vyrobené maso.

Na druhou stranu, methan se po několika letech v atmosféře rozkládá, zatímco oxid uhličitý vydrží desetiletí,” popsal jeden z autorů studie profesor Raymond Pierrehumbert.

Z dlouhodobého hlediska může tedy být laboratorní výroba masa pro planetu nakonec škodlivější, než průmysl maso zpracovávající. Nejšetrnější metodou tak beze sporu prozatím zůstává výrazné omezení pojídání a získávání masa.