Domů     Bankéř Jaroslav Preiss koketoval s kandidaturou na československého prezidenta
Bankéř Jaroslav Preiss koketoval s kandidaturou na československého prezidenta

„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál chceme jenom v omezené míře.

Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích,“ horlí plamenně ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss krátce po vzniku Československa v roce 1918.

Z radikála Jaroslava Preisse (1870–1946), který sní o samostatném českém státě a v roce 1893 se vyhne zatčení při procesu s Omladináři jenom díky tomu, že zrovna není v Praze, se vyklube uznávaný bankéř.

Vystudovaného právníka advokátní praxe moc nebaví, víc ho zajímá národohospodářská osvěta. Přednáší proto českým podnikatelům:

„Nemáme svého státu, nejsme samostatní politicky, ale naše snažení nese za cíl samostatnosti.

reklama

Bojujeme za nezávislost hospodářskou v užším rámci, nemáme a nemůžeme mít velkých cílů světových…“ V roce 1904 si šikovného řečníka všimne vedení Živnostenské banky a jeho kariéra je nastartovaná. Za šest let se Preiss uvelebí v křesle prvního náměstka ředitele.

„Chci z živnostenské banky vytvořit silný ústav, který dokáže omezit vliv vídeňských bankovních domů u nás,“ plánuje.

Zatčení se nevyhne maffián Alois Rašín a z machinací je podezřelý i Preiss.
Zatčení se nevyhne maffián Alois Rašín a z machinací je podezřelý i Preiss.

Pomoc maffiánům

Během první světové války pomáhá Živnostenská banka shánět finanční prostředky domácí odbojové organizaci Maffie.

„Budeme na svoji činnost ročně potřebovat asi 200 tisíc švýcarských franků (plat úředníka patentového úřadu v Bernu v roce 1910 činí 4500 ročně – pozn. red.),“ míní jeden z maffiánů T. G. Masaryk (1850–1937).

Peníze se daří sehnat hlavně díky Preissovi, který zajišťuje operace s cennými papíry a finanční spekulace přes neutrální země jako Švýcarsko nebo Holandsko.

Jenže mezi maffiány už v roce 1915 probleskují zprávy, že jde o příliš nebezpečnou hru a chystá se policejní zátah.

Zatčeni jsou maffiáni Alois Rašín (1867–1923) a Karel Kramář (1860–1937). I bankéř Preiss se dozví, že se o něj zajímá policie.

Pro Tomáše Garrigue Masaryka šikovný bankéř vždycky nějaké peníze sežene.
Pro Tomáše Garrigue Masaryka šikovný bankéř vždycky nějaké peníze sežene.

Dozorcům kupuje boty

Hlavním důvodem policejního zájmu jsou rakouské válečné půjčky. „Vídeň postupně vypsala celkem devět válečných půjček, které však nebyla schopna splácet a fakticky jimi peněžní ústavy ožebračovala. Živnostenská banka se válečným půjčkám v osobě dr.

Jaroslava Preisse postavila,“ vysvětluje český spisovatel Pavel Kosatík (*1962).

Preisse čeká zatčení v roce 1916. Ve vězení se ale nemá špatně. Místo vězeňské stravy v podobě plesnivého kukuřičného chleba si vymůže, aby mu posílali teplé jídlo z nedaleké restaurace. Na patře věznice se také potkává s Rašínem a Kramářem. Když je ruší kroky vězeňských stráží, koupí jim slaměné přezůvky.

„Byly velmi spokojeny ony i my. Jim bylo na nohy teplo, my jsme měli klid,“ líčí svůj nápad zatčený. Nerušeně tak mohou s Rašínem a Kramářem plánovat poválečné osamostatnění státu.

Prezidentovi Edvardu benešovi radí Preiss ve finančních otázkách také.
Prezidentovi Edvardu benešovi radí Preiss ve finančních otázkách také.

Šedá eminence dvou prezidentů

Už v září 1918 má Preiss v šuplíku zpracované zásady hospodářské politiky budoucího státu.

Rašínovi tak připraví půdu pro odloučení od rakouské měny, které proběhne v roce 1919. Ačkoli bankéř nevystupuje v politických funkcích, stává se šedou ekonomickou eminencí státu. Pracuje jako předseda Ústředního svazu čs. průmyslníků nebo ve správních radách mnoha podniků.

Když prezident Masaryk uvažuje v roce 1932 o případném jmenování úřednické vlády, v otázce, kdo by mohl být ministrem financí, má jasno: „Musí to být Preiss. Není sice politik, ale lepšího odborníka, než je on nemáme.“ Ke jmenování ale nakonec nedojde.

Přestože nepatří mezi blízké přátele, s prezidentem čile spolupracuje a radí i Masarykovu nástupci Edvardu Benešovi (1884–1948).

Ministr spravedlnosti prokop Drtina nechává Preisse propustit na vlastní zodpovědnost.
Ministr spravedlnosti prokop Drtina nechává Preisse propustit na vlastní zodpovědnost.

Obvinění ze spolupráce s okupanty

„Na podzim roku 1938 koketoval s představou kandidatury na funkci prezidenta Druhé republiky. Jeho přátelům se však osmašedesátiletého Preisse podařilo přesvědčit, aby na takové návrhy nereagoval,“ líčí jeho plány současný český autor Miroslav M. Hlaváč.

Bankéř se v září 1939 se zapojuje do odboje a několikrát si ho povolá do svých vyšetřoven Gestapo.

Němcům ovšem nejde o Preisse samotného, ale o zlikvidování českého finančnictví a návrat k poměrům v 70. letech 19. století, kdy naše hospodářství ovládal vídeňský kapitál. Proti vedení Živnostenské banky proběhne proces.

Preisse zatknou, ale všechno skončí „jenom“ mnohamiliónovými pokutami. Ironií osudu proto je, že v květnu 1945 dostává obvinění ze spolupráce s okupanty a znovu se stěhuje do vězeňské cely.

Nemocného Preisse 26. dubna 1946 na vlastní zodpovědnost nechává propustit ministr spravedlnosti Prokop Drtina (1900–1980). Tři dny poté Jaroslav umírá.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz