Neandertálci byli dlouho považováni za méně vyspělou formu hominidů. Nedávné výzkumy však ukazují, že byli schopnější, než se dříve myslelo. Vymřeli před 40 000 lety. Jsme schopni jim opět umožnit existenci?
Neandertálci obývali část Evropy a Asie v době ledové. Byli robustní, inteligentní a soucitní ve vztahu ke slabším, na druhou stranu neváhali lovit obří zvířata, například mamuty.
V roce 2013 přišel George Church, přední americký genetik a molekulární inženýr, s kontroverzním sdělením, že by bylo možné neandertálce opět oživit, protože známe jejich genom. Jen by k tomu bylo potřeba najít ochotnou ženu. Jeho prohlášení vzbudilo senzaci.
On sám později prohlásil, že takovou ženu nehledá, jen chtěl rozvířit debatu na téma budování lidské rozmanitosti. Možná k tomu v budoucnu, až se klonování stane běžnou věcí, budou příznivější podmínky.
Kdy žili?
Homo sapiens: 100 000 let, dnes
Homo neanderthalensis: 150 000 let
Období, ve kterém koexistovali: 30 000 let
Neandertálci (Homo neanderthalensis) jsou potomky jiného druhu hominidů, tzv. člověka heidelberského (Homo heidelbergensis), který pochází z Afriky. Z něj se vyvinul i člověk rozumný (Homo sapiens).
Po příchodu do Evropy se museli neandertálci přizpůsobit zdejším nepříznivým klimatickým podmínkám. Přežili třetí dobu ledovou ve starších čtvrtohorách (pleistocénu), která započala před 580 000 lety a skončila před 390 000 lety.
V první vlně přešli z Afriky do Evropy, ve druhé až do Asie (Uzbekistán, Sibiř). Žili ve stejném časovém období jako člověk rozumný (Homo sapiens). O příčinách jejich vymření neexistují žádné důkazy.
Jakých znalostí neandertálci dosáhli?
Na začátku minulého století, po svém objevení a zařazení, bylo na člověka neandertálského nahlíženo jako na velkého primáta. Po dlouhých letech bádání se nyní paleontologové z celého světa shodují, že jeho mentální kapacita byla větší, než se předpokládalo.
Neandertálci žili v klanech, jednotlivci spolupracovali při lovu nebo sběru bylin pro společné dobro celé skupiny.
Je možné naklonovat neandertálce?
V roce 2006 se podařilo zmapovat genom neandertálce. A o šest let později přišel s teorií genetik G. Church, která spočívá v obdržení kmenových buněk díky syntetizaci DNA neandertálce, jejich vložení do lidského embrya a zanesení do dělohy ženy.