Ne nadarmo se Zemi přezdívá modrá planeta – 71 % jejího povrchu totiž pokrývá voda. Ta je nezbytná pro existenci života i další jevy. Jak by naše planeta vypadala, kdyby na ní voda nebyla? Co by její absence způsobila?

Zajímavosti:

Veškeré zásoby vody na Zemi se odhadují na 1 386 milionů km3, přičemž povrchová sladká voda z toho činí jen 0,7 % (10,6 milionu km3).

6 zemí (Brazílie, Rusko, Kanada, Indonésie, Čína a Kolumbie) disponuje 50 % světových rezerv pitné vody.

1/3 světové populace žije v zemích, kde je množství dostupné pitné vody nižší než potřeba obyvatel.

Voda sice tvoří 71 % povrchu Země (pokrývá 361,3 milionu km2, ale jen 3,5 % z tohoto množství připadají na vodu pitnou, zbytek tvoří slané oceány, přičemž 69 % pitné vody je uschováno v ledovcích.

Po rozpuštění těchto zásob ledu by stoupla hladina světového oceánu (tedy všech moří a oceánů) o zhruba 70 metrů.

Vedle ledu je dalších 30 % pitné vody ukryto pod zemským povrchem a jen necelé 1 % z celkového objemu pitné vody tvoří povrchová a atmosférická voda.

Kde se voda vzala?

Během formování Země se zde kapalná voda zřejmě nenacházela. První oceány vznikly před 4,4 miliardy let, díky kondenzaci vodní páry při ochlazování povrchu planety a také vlivem srážkové činnosti na planetě v době jejího utváření.

Vědci se rovněž domnívají, že významným zdrojem vody pro Zemi byly komety, které bombardovaly její povrch. Nejvíce jich dorazilo asi 10 až 100 milionů let po vzniku sluneční soustavy v období tzv.

1. velkého bombardování. Oběžná dráha Země zaručuje dostatečné teplo pro kapalnou vodu, bez některé z forem skleníkového efektu (zahřívání planety vlivem záření atmosféry) by byla voda na naší planetě zmrzlá.

Proč je důležitý oceán?

Světový oceán zachycuje 85 % slunečního světla a tepla, a je proto významným regulátorem teploty na Zemi. Zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety a má zásadní vliv na život na ní.

Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého, fytoplankton v něm obsažený je naopak zdrojem až 50 % kyslíku.

Voda světového oceánu je prostřednicím mořských proudů neustále v pohybu.

Proudy oteplují, nebo ochlazují pevninu v závislosti na teplotě vody, kterou unášejí. Funguje tzv. termohalinní výměník, kdy studená voda proudí u dna a teplá u hladiny.

Gravitační působení Země a Měsíce způsobují příliv a odliv, vzniklé vlny mění tvář pevniny.

Koloběh vody (výpar z oceánů a pevniny a dopad ve formě deště a sněhu), způsobený sluneční energii, gravitací a rotací Země ovlivňuje nejen počasí, ale i celkové klima na planetě.

Také proto, že vodní pára je nejznámějším skleníkovým plynem (přispívá k ohřevu Země).

Modrá planeta bez vody

Pokud by zanikly veškeré oceány na Zemi, naše planeta by se postupně proměnila v poušť.

Kdyby byly ponechány zdroje pitné vody, lidstvo by mohlo nějakou dobu přežít.

Zásoby vody by se však rychle zmenšovaly, usychaly by stromy i ostatní rostliny, hynula zvířata.

V suchu by vznikaly rozsáhlé požáry, které by do stále tenčí atmosféry vypouštěly oxid uhličitý, čímž by urychlovaly globální oteplování.

Průměrná teplota na Zemi by dosahovala až 67 °C.

Jedinou šanci na dočasné přežití lidstva by nabízela Antarktida (ovšem bez potřebné infrastruktury a potravy), pokud by se zásoby ledu podařilo dostat do podzemí, kde by se nevypařovaly.

Klesalo by množství kyslíku v atmosféře, až by lidé nemohli dýchat, a lidstvo by vymřelo.

Jedinými přeživšími by byly kolonie bakterií, žijících v horkých pramenech pod zemským povrchem. Vše ostatní živé na Zemi by bez vody nebylo schopno delší dobu existovat.

Země jako brambora

Jako podivná brambora bez oceánů a moří by vypadala Země, pokud by její povrch byl tvarovaný pouze gravitací bez přítomnosti tzv. slapových jevů, tedy přílivu, odlivu a působení mořských proudů. Jde tedy o jakýsi zjednodušený model Země, označovaný jako geoid.

K čemu je dobrý? Umožňuje měřit cirkulaci oceánů, změny hladiny moře i dynamiky ledu. Slouží také ke sledování pohybu litosférických desek, a tudíž k předvídání zemětřesení.