Všude kolem je rok 2018, pod budovou university v Georgii, za svařenými dveřmi v prostorech bývalého plaveckého bazénu se čas zastavil na 25. květnu 1940. A pokud vše půjde podle plánu, dalších 6095 let to tak ještě zůstane.

Uličnické spiklenectví s budoucími generacemi, něco někam schovat, aby to mohlo být později – mnohem později – zase nalezeno, není žádnou novodobou módou.

V listopadu 2017 se například ve španělském Burgos najde v zadku dřevěné sochy Ježíše 240 let starý dopis. Kaplan Juaquín Míngues v něm popisuje život ve Španělsku roku 1777. Krypta civilizace pod univerzitou Oglethorpe je projekt o něco ambicióznější povahy.

V Guinnessově knize rekordů je veden jako „první úspěšný pokus pohřbít záznam o této kultuře pro budoucí obyvatele nebo návštěvníky planety Země.“

Pozdrav do budoucnosti

Je rok 1936, v Evropě vzrůstá napětí, které už brzy eskaluje v mezinárodní konflikt. Profesora Thornwela Jacobse (1877–1956) ale trápí ještě jedna věc.

Coby ředitel Oglethorpe University a odborník na antiku je dotčen tím, jak málo informací o dávné minulosti máme k dispozici. Dostane nápad, díky kterému vstoupí do historie jako „otec moderní časové schránky“.

Připraví dáreček pro budoucí historiky studující současnou civilizaci. K ruce mu je Thomas Kimmwood Peters (1884–1973), kterého Jacobs pověří nahrát průřez lidství na nové médium známé jako mikrofilm. Peters je k tomu více než kvalifikovaný.

Je to on, kdo vynalezne první mikrofilmovou kameru. A závažnosti svěřeného úkolu si je vědom. „Krypta civilizace je archeologické povinnost naší generace,“ říká.

Lahváč i Pepek

Začne dávat do kupy vše, o čem si myslí, že je vizitkou americké, potažmo celé moderní civilizace. Od páru podvazků, přes otvírák na konzervy, po suché Martini s olivou.

Nechybí dentální nit, obsah dámské kabelky, holící strojek, láhev piva Budweiser, psací a šicí stroj, plastové hračky včetně kačera Donalda a černošské panenky.

Na mikrofilm zaznamená obsah více než 800 klasických literárních děl, včetně Bible, Koránu, Homérovy Iliady a Dantova Pekla. Celkem 640 000 stránek reprezentujících posledních 6 000 let lidského snažení.

Výkvět lidstva

Jakmile jsou přihozeny i hlasy „výkvětu civilizace“ jako Hitlera, Stalina, Mussoliniho, ale i Roosevelta, Pepka námořníka nebo vítěze tradičního amerického klání volání na vepře, jsou nerezové ocelové dveře síně 25. května 1940 slavnostně svařeny.

„V nádobách z nerezavějící oceli, v nichž byl vzduch nahrazen inertními plyny, jsou encyklopedie, vědecké práce, speciální vydání novin, cestopisy, filmové kotouče, fonografické záznamy a podobné materiály, z kterých lze zjistit stav a povahu civilizace, která existovala v první polovině 20. století,“ píše se mimo jiné na ocelové desce nad vstupem.

Bez lákadel

Místo otrávených šipek a lavin valícího se kamení se potencionálním vykradačům Jacobs brání jinak. Prostým oznámením, že žádné zlato ani drahocennosti za dveřmi nenajdou – nic z toho tam není.

A také slušným požádáním, aby byl obsah ponechán nerušeně zakonzervovaný až do roku 8113. S datem profesor inspiruje u starých Egypťanů. Za vznik egyptského kalendáře považuje Jacobs rok 4241 př. n. l.

Od toho roku do okamžiku jeho nápadu (tedy rok 1936) uplynulo 6 177 let. A ještě jednou tolik let má uběhnout do doby, než se schránka otevře.