Vědci zřejmě našli odpověď na otázku, jak mohou ptáci během svého stěhování do teplých krajů nebo při péči o mláďata v hnízdě vydržet tak dlouho o hladu. Pomáhá jim v tom nově objevený hormon.

Dokážeme díky němu vyhrát i boj s lidskou obezitou?

Zatímco u opeřenců byl doposud způsob, jakým se jejich těla vyrovnávají s hladem, záhadou, v případě člověka je tento mechanismus poměrně dobře známý. Lidský organismus se hladověním vyrovnává pomocí zvláštního hormonu – leptinu.

Ten pomáhá překonávat hlad také u většiny obratlovců, ale u ptáků ho vědci dosud marně hledali.

Leptin působí v organismu tak, že snižuje chuť k jídlu a řídí ukládání tuku, který pro tělo představuje zásobárnu energie „na horší časy“, kdy není dostatek potravy.

Pokud tento hormon chybí, není tělo schopno vyhodnocovat signály o příjmu a výdeji energie a dochází k enormnímu tloustnutí. Ptáci velmi často procházejí obdobími, kdy se střídá dostatek potravy s dlouhodobou nouzí – například během dlouhých cest na jih nebo v době, kdy sedí na vejcích a nemohou opustit hnízdo.

Vědcům připadalo podivné, že by se tímto problémem dokázali na rozdíl od jiných živočichů vyrovnat bez leptinu nebo podobného hormonu.

Vysvětlení je překvapivě jednoduché: ptáci hormon podobný leptinu přece jen mají. Působí však na geny v jiných tkáních než u člověka. Jeho hledání proto trvalo poněkud déle.

Objevila ho až skupina biologů z Akronské univerzity v americkém státě Ohio vedená vědcem s českým příjmením Jeremym Prokopem. Během výzkumu se podařilo v genomu sokola stěhovavého, kachny divoké a zebřičky pestré objevit molekulu podobnou leptinu.

Příbuzný gen byl posléze nalezen i v genech plazů a paryb. Vědci nyní věří, že jejich objev může významně pomoci zmapovat fungování leptinu obecně, tedy i v organismu člověka.

To by mohlo poskytnout účinnější zbraně pro boj s obezitou,  která podle Světové zdravotnické organizace postihuje půl miliardy lidí na celém světě.