Domů     Čeští vojáci si v pevnosti v Přemyšli pochutnávali na polévce z vran!
Čeští vojáci si v pevnosti v Přemyšli pochutnávali na polévce z vran!

18. března 1915 je ve třetí největší vojenské pevnosti Evropy rušno. Rakouské velení v Přemyšli chystá útok na nepřítele. Dlouhé obléhání ruskou armádou už si vybralo svoji daň.

Udržet bojovou morálku vojáků zničených hladem, zimou a nemocemi je nadlidský výkon. Bojeschopných je jenom 30 procent mužů…

Když 6. srpna 1914 vyhlašuje Rakousko-Uhersko válku Rusku, Čechům se do boje nechce. Proč se bít za zájmy státu, který se k nim chová macešsky? Nástup vojáků na východní polskou frontu proto na podzim roku 1914 provázejí protesty.

54. pěší pluk v Olomouci se zdobí černými stuhami, 4. pochodový prapor 88. pěšího pluku v Berouně je ještě odvážnější. Odchází na nádraží se stužkami v národních barvách červené a bílé a hrdě nese zástavu s nápisem „Česká krev“.

Dlouhý pochod do Polska v nesnesitelném horku a prachu s výstrojí o váze 20 kg je pro české pěší vojáky těžkou zkouškou. Navíc už jedna z prvních bitev u polského Tomaszowa 28. srpna 1914 zanechá za sebou na rakouské straně krvavou žeň 1200 padlých.

reklama

Rusy se daří zahnat na ústup, boje v celé oblasti ale pokračují. „Dělostřelba ruská začala do našich sypkých okopů střílet tak přesně a nízko při zemi, že nás přímo zasypávala.

Vypadalo to, jako kdybychom si vykopali hroby, ve kterých nás zaživa pochovali, což se mnoha mým kamarádům také stalo,“ líčí český voják Ladislav Padevět.

Velitelská štáb pevnosti v Přemyšli v roce 1914. Boje o rakousko-uherskou pevnost se účastní i řada Čechů.
Velitelská štáb pevnosti v Přemyšli v roce 1914. Boje o rakousko-uherskou pevnost se účastní i řada Čechů.

Zastavili armádu

Pevnost v Přemyšli, vystavěná v letech 1888 – 1914, má 45 kilometrů dlouhé opevnění a je považována za téměř nedobytnou.

Ještě v srpnu a září 1914 má každý bojující voják v pevnosti dostat denně 700 gramů chleba, 200 gramů zeleniny, 300 gramů hovězího masa, 20 gramů tuku, 35 gramů tabáku a 0,25 litru vína nebo 0,5 litru piva nebo 0,05 litru rumu, potom ale jsou příděly jídla čím dál menší.

Rusové pevnost obkličují od 22. září 1914.Když velitel Hermann Kusmanek von Burgneustädten (1860 – 1934) odmítne výzvu ke kapitulaci, zahájí ruská vojska útok.

Posádku pevnosti tvoří hlavně Rusíni a Maďaři a postupně se sem přesouvají další vojáci včetně Čechů. Rusům se ale nedaří. 8. září podniknou poslední pokus o dobytí Přemyšli a o den později se stáhnou. Více než 120 000 obránců zastavilo ruskou armádu o síle asi 300 000 mužů.

Ruští vojáci obránce pevnosti nijak nešetří.
Ruští vojáci obránce pevnosti nijak nešetří.

Denně umírá 300 lidí hlady

Nepřítel sice ustoupil, ale brzy vyráží znovu do útoku. 5. listopadu stojí před branami pevnosti a během tří dnů ji obklíčí. Rusové tentokrát nezvolí přímý vpád, ale uzavřenou blokádu, což se ukáže pro obránce smrtelné.

Kolem pevnosti jsou v příkopech zbytky děl a na zdechlinách koní hodují krkavci, vrány, psi a kočky. Voda omývající příšerně zapáchající zdechliny nezadržitelně podporuje šíření cholery.

Velitelství bojuje proti nákaze svérázným rozkazem, „aby dostal každý muž denně bezvýhradně 1/8 litru slivovice nebo rumu.“

Jídlo dochází. Proto se velitelé rozhodnou porazit koně. Vojáci si z toho dělají legraci.
Jídlo dochází. Proto se velitelé rozhodnou porazit koně. Vojáci si z toho dělají legraci.

Zásoby jídla se tenčí a velení pevnosti se proto v prosinci 1914 rozhodne porazit 8000 koní. Po pevnosti potom koluje vtip. Vojáci se sejdou nad ešusem s polévkou a kouskem koňského masa. Jeden se ptá druhého:

„Víš, jaký je rozdíl mezi obléháním Přemyšle a Tróje? V Tróji byli hrdinové v koňském břiše, v Přemyšli jsou v břiše hrdinů.“ Na konci roku 1914 už v okolí nejsou psi, kočky, ani krysy a lahůdkou je polévka z vran.

Situace je kritická, ale pevnostního lékaře nic nerozhází: „Všechno jde dobře, denně zemře hlady nejvýše 300 lidí.“

Hermann Kusmanek von Burgneustädten dostane od rakousko-uherského císaře povolení ke kapitulaci.
Hermann Kusmanek von Burgneustädten dostane od rakousko-uherského císaře povolení ke kapitulaci.

Je konec, všechno zapalte!

Velení chystá průlom. Mužstvo dostává poslední zbytky zásob – tři masové konzervy a trochu rumu. Většina z nich všechno sní a vypije najednou. Vyhladovělá těla to nezvládnou a mnozí z nich jsou okamžitě opilí nebo dokonce umírají v křečích.

V posádce, kterou v době nejtvrdšího obléhání tvoří cca 131 000 mužů, je nyní asi 15 000 Čechů. „Každý, kdo se vyhne svým povinnostem, bude popraven!“ vyhrožují velitelé. Akce ale skončí nezdarem, i když 20. března pálí pevnostní děla celý den.

Hermann Kusmanek dostává povolení ke kapitulaci. V neděli 21. března předčítají velitelé vojákům rozkaz, ve kterém rakousko-uherský císař František Josef I. (1830 – 1916) děkuje posádce za hrdinskou obranu pevnosti. Je konec.

Všude jsou slyšet ohlušující detonace, vidět plameny a sloupy dýmu. Likviduje se všechno, co by mohlo skončit v rukou nepřítele – děla, mosty, vozy, polní kuchyně, zbraně i patrony. Vojákům zbývá jenom příbor, ešus, chlebník a přikrývka. 22. března 1915 se pevnost vzdává.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz