Jen vyslovení slova pavouk vyvolá u některých lidí hrůzu. Je s podivem, že tak malé stvoření dokáže nahánět i dospělým lidem strach. Přitom jsou pavouci doslova úžasná stvoření.

Na Zemi jich žije na 40 000 druhů a vyskytují se na všech kontinentech mimo Antarktidy. 

I když to málokdo ví, téměř všichni pavouci jsou jedovatí. Někteří méně a někteří natolik, že dokážou zabít i člověka. Jejich velikost se pohybuje od miniaturních, okem téměř neviditelných pavoučků, až po monstra, velikosti malého štěněte.

10 základních faktů o pavoucích:

Na Zemi jich žije na 40 000 druhů, ale jen malá část z nich je vědecky popsána

50% žen a 16% mužů trpí arachnofobií, tedy panickým strachem z pavouků

Většina pavouků má 6 -8 očí

Pavouci vyrábějí nejsilnější přírodní vlákno. V tahu má obrovskou pevnost a vydrží až polovinu namáhání, co ocel.

Kousnutí Palovčíka brazilského, kterému se říká banánový pavouk, může způsobit u mužů dlouhou a bolestivou erekci.

Jeden z nejjedovatějších pavouků je Snovačka jedovatá, které se přezdívá černá vdova. Její kousnutí je často smrtelné a jed má silnější než chřestýš.

Pavoučí vnitřnosti jsou velmi úzké, aby docházelo při pozření tuhé potravy k jejímu rychlému smísení s trávicími enzymy.

Fosilie pavouků byly nalezeny i v 318 milionů let starých uhelných vrstvách

Rozpětí nohou největších pavouků je až 30 centimetrů

Skutečným obrem mezi pavouky je Sklípkan největší, který může vážit až 170 gramů, tedy jako malé štěně a pochutná si i na myších.

Přehlídka nejjedovatějších pavouků světa

Palovčík brazilský (Phoneutria fere)

Velikost: 6 cm, rozpětí nohou 16 cm

Kde žije: Jižní Amerika

Říká se mu také banánový pavouk. Je považován odborníky za nejjedovatějšího pavouka na světě. Jeho smrtící jed je až 20x účinnější, než jed pavouka černá vdova a dá se srovnat s jedem chřestýše. Způsobí okamžité poruchy dýchání, ochrnutí a následné zadušení.

U mužů způsobuje bolestivou a dlouhou erekci.Patří mezi nejagresivnější pavouky a s oblibou vyhledává lidské příbytky. Skrývá se i v trsech banánů, s nimiž se často dostává až do supermarketů po celém světě a jsou známé případy jeho kousnutí i z Evropy.

Sydneyský zabiják (Atrax robustus)

Velikost: 2,5 cm, rozpětí nohou 6 cm

Kde žije: Austrálie

Patří mezi největší zuřivce mezi pavouky. Zatímco většina pavouků se vyhýbá konfrontaci s člověkem, tento útočí často bez příčiny. I když jeho jed nepaří k těm nejsilnějším, zakousne se do oběti a nepustí, takže se do těla napadeného dostane plná dávka jedu.

Má ze všech pavouků nejsilnější kusadla, delší než zuby některých hadů a dokáže prý prokousnout i podrážku. Jeho jedem je neurotoxin, způsobující svalové křeče, otoky mozku, bušení srdce, zvracení a ochrnutí. Smrt mnohdy následuje do 15 minut po kousnutí.

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa)

Velikost: 7 mm, rozpětí nohou 2,5 cm

Kde žije: Spojené státy

Hnědý, samotářský pavouk je jedním z nejnebezpečnějších ve Spojených státech. Jeho jed ničí cévní stěny a způsobuje velké vředy na kůži. Rány po kousnutí se mnohdy nehojí ani po celé měsíce.

Tito pavouci jsou rozšířeni zejména v západní a jižní části Spojených států. Někdy se jim říká také housloví pavouci, protože na přední polovině těla mají vykreslený tvar houslí.

Jejich životním prostředím jsou zejména tmavé jeskyně, nory hlodavců, ale rád vyhledává i lidská obydlí. Často na něj lidé narazí v podkrovích.

Černá vdova ( Latrodectus)

Velikost: 2,5 cm, rozpětí nohou až 8 cm

Kde žije: Od amerického kontinentu po Indii

Patří také mezi nejjedovatější pavouky a právě ona má na svědomí nejčastější kousnutí od pavouků, jen v Severní Americe na 2500 ročně. Samičky jsou leskle černé a na zadečku mají výraznou červenou skvrnu.

Samci jsou poměrně vzácní, protože samičky je ihned po páření sežerou. Jejich kousnutí se projeví nejdříve zarudlými tečkami, které silně pálí. Pak se dostaví silné bolesti svalů, křeče, nevolnost a ztížené dýchání.

Mají jeden z nejsilnějších jedů, ale naštěstí jej produkují velmi málo. Úmrtí následuje jen velmi zřídka.

Písečný pavouk (Sicarius hahni)

Velikost: 1 cm, rozpětí nohou až 5 cm

Kde žije: Jižní Afrika

Říká se mu také šestioký krabí pavouk. Sicarius znamená vrah a i když lidé po jeho kousnutí málokdy zemřou, účinky jsou velmi bolestivé. Žije zahrabán v písku pouští na jihu Afriky a čeká na kořist.

V drobných chloupcích na těle se mu zrnka písku zachytí a působí tak jako přirozené mimikry. Své oběti nepronásleduje. Je dokázáno, že jeho jed dokáže do 5 hodin usmrtit králíka.

Kousnutí tohoto pavouka způsobuje svalové křeče, silné poškození cévních stěn, řídnutí krve a rozpad tkání. Bez jídla dokáže přežít i celý rok.

Žlutý pavouk (Cheiracanthiuminclusum)

Velikost: 7 mm, rozpětí nohou 2,5 cm

Kde žije: Amerika, Afrika, Austrálie

Jer malý a vypadá docela neškodně. Dokáže však velmi citelně ublížit. Většinou má žlutou, nebo světle zelenou barvu. Jeho kousnutí se dá srovnat s koutníkem jedovatým i když účinky jsou méně výrazné.

Jed, který produkuje, se nazývá cytotoxin a způsobuje místní rozpad buněk s nekrózou. Kousnutí se projevuje silnou bolestí, otokem a hojí se 7 – 10 dnů. Jeden z jeho jedovatých poddruhů se vyskytuje i v Evropě.

Vzhledem k tomu, že jsou velmi lehcí, cestují i na velké vzdálenosti neseni větrem na svých pavučinách.

Červená vdova (Latrodectus bishopi)

Velikost: 1 cm, rozpětí nohou až 6 cm

Kde žije: USA, Florida

Česká název má snovačka biskupská. Je podobně jedovatá jako černá vdova. Liší se však vzhledem, má výrazně červené nohy a červenohnědé břicho. Drží se v křovinatých porostech a vůči lidem není tak agresivní jako její černá sestra.

Před člověkem většinou prchá a útočí jen když je v pasti, například se může dostat do bot nebo oblečení. Její kousnutí má však podobné účinky, tedy křeče, nevolnost, dýchací potíže.

Úmrtí po jejím kousnutí jsou však velmi vzácná, i když bylo zaznamenáno několik případů u malých dětí a starších lidí.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)

Velikost: až 4 cm, rozpětí nohou až 9 cm

Kde žije: jižní a střední Evropa

V důsledku celkového oteplování planety můžeme i my „poděkovat“ za přítomnost jedovatých pavouků u nás.

V ČR najdeme dva zástupce, křižáka pruhovaného, jehož kousnutí je sice bolestivé, ale nijak zvlášť nebezpečné a zápřednici jedovatou, která už může pořádně ublížit.

Vzhledem ke své velikosti je dobře rozeznatelná a poznáme ji i podle toho, že má poloprůhledné, nahnědlé tělo. Jako expanzivní druh se velmi rychle šíří a dnes ji najdeme v řadě lučních porostů. Kousnutí způsobí ochrnutí končetin a silnou nevolnost.