Domů     Která z planet sluneční soustavy je nejstarší? Odpověď vás překvapí!
Která z planet sluneční soustavy je nejstarší? Odpověď vás překvapí!
3.10.2018

Naše sluneční soustava vznikla z obrovského oblaku plynu a prachu zhruba před 4,6 miliardy let. Nejprve se přitom zformovalo Slunce a ze zbytkového materiálu po něm pak planety. Která z nich byla první?

Ze všeho nejdříve se vytvořili tzv. plynní obři, tedy Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vznikali v rozmezí 100 000 000 000–100 000 000 let a vyznačují se tím, že většina jejich hmoty má formu plynu nebo plynu stlačeného do kapalného skupenství.

Až poté se začaly tvořit planety tzv. terestrické, tedy ty s pevným jádrem, mezi které patří i Země nebo Mars (vznikaly v 100 000 000–10 000 000 let).

Nejprve plynní obři

Dle posledních teorií se plynné planety formují mnohem rychleji, než se předpokládalo, a při svém vzniku z oblaku prachu „vysávají“ většinu lehkých plynů, jako jsou vodík nebo helium.

reklama

Terestrické planety se naopak tvoří pomaleji, a tak tedy jsou o několik desítek až stovek milionů let mladší než plynní obři.

Nejstarší z nejstarších

Podle posledních vědeckých poznatků se jádro Jupitera zformovalo jen necelý 1 000 000 let po vzniku sluneční soustavy a během následujících 2–3 milionů let se jeho hmotnost zvýšila zhruba na padesátinásobek hmotnosti Země.

Odborníci sice tvořili různé počítačové modely zrození Jupitera již dříve, tentokrát je to ale poprvé, co o této pozoruhodné planetě mohli něco prohlásit na základě výsledků laboratorních měření (díky analýze starobylých meteoritů).

Jupiter je tedy planetou nejen nejstarší, ale i tou, která formovala a ovlivňovala všechny ostatní.

Jupiter je největší a nejstarší planeta sluneční soustavy. Je tvořen vodíkem a heliem.
Jupiter je největší a nejstarší planeta sluneční soustavy. Je tvořen vodíkem a heliem.

Jak „přečíst“ asteroid?

Nová studie také poskytuje důkazy o tom, že Jupiter svého času rozdělil asteroidy ve sluneční soustavě na dvě skupiny: na ty mezi Sluncem a jím samotným a na ty za ním.

A protože moderní metody také vědcům umožňují přečíst v asteroidech specifické chemické „podpisy“, můžeme z těch, které doputovaly na naši planetu, zjistit, nejen jak jsou staré, ale i z jaké části soustavy pocházejí.

Průkopník Jupiter

Teprve když Jupiter dosáhl své současné hmotnosti (je zhruba 300krát větší než hmotnost Země) a zamířil směrem ke Slunci, vnější a vnitřní asteroidy se smíchaly.

V současnosti tak tvoří pás, který se rozprostírá mezi Jupiterem a Marsem, přičemž některé z nich čas od času dopadnou na Zemi. Je zjevné, že Jupiter byl od počátku v naší sluneční soustavě jakýmsi pilířem.

To, jak bude soustava v budoucnu vypadat, určoval již v době, kdy byl starý asi 1 000 000 let.

Škatulata batulata

Dlouhou dobu si vědci také mysleli, že se planety od okamžiku svého vzniku pohybují po stejných oběžných drahách. Ukazuje se ale, že tomu tak není.

Jupiter se totiž podle všeho přibližoval ke Slunci, čímž ovlivnil velikost Marsu („kradl“ mu jeho stavební materiál). Jeho úplnému „pádu do Slunce“ potom zabránil jeho o několik milionů let mladší souputník Saturn.

Uran a Neptun se zformovaly až po Saturnu, a to pravděpodobně poblíž Jupitera, a na vzdálenější oběžné dráhy se přesunuly až později.

Sonda Juno

V budoucnosti by více informací o Jupiteru měla přinést sonda Juno. V roce 2011 ji k němu poslala NASA a po pětileté cestě byla navedena na jeho polární oběžnou dráhu. Vědci doufají, že informace, které nasbírala, vznik sluneční soustavy objasní ještě více.

Sonda Juno zkoumá od července 2016 jeho atmosféru a měsíce.
Sonda Juno zkoumá od července 2016 jeho atmosféru a měsíce.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz