Domů     Proč měl valčík příchuť zakázaného ovoce?
Proč měl valčík příchuť zakázaného ovoce?

Píše se rok 1758. Na vídeňském plese se k sobě tiskne zamilovaný pár. Zaznívají první tóny valčíku, který má příchuť zakázaného ovoce. O to víc si ale všichni taneční rej užívají.

Nepotrvá to dlouho, a když je někdo přistihne při tomto tanci, budou mít nepříjemnosti. Vídeňské ministerstvo právě vydalo dekret, ve kterém se valčík z mravnostních a zdravotních důvodů přísně zapovídá!

I když se už v 16. století ve Francii tančil podobný tanec „volta“, pravlastí valčíku jsou rakouské Alpy kolem roku 1600. Název Walzer (valčík) vzniká podle krouživého plavného pohybu.

Dvě k sobě přitisknutá těla ale budí veřejné pohoršení, proto je tanec označován jako nemravný a pronásledují ho zákazy.

Když v letech 1793 – 94 prožívá Paříž opojení v rytmu valčíku, rozčílí to dvě meklenburské princezny tak, že se okamžitě postarají o jeho úplné zapovězení. Stejně to nepomůže – novinka se šíří rychleji než mor.

reklama

Svoji zlatou éru prožívá v 19. století, kdy ji proslaví hudební skladatelé Johann Strauss starší (1804 – 1849) a mladší (1825 – 1899).

Valčík neminou různé zákazy. Nad tančícími páry těsně přitisknutými k sobě vstávají mravokrácům vlasy hrůzou na hlavě.
Valčík neminou různé zákazy. Nad tančícími páry těsně přitisknutými k sobě vstávají mravokrácům vlasy hrůzou na hlavě.

Polka: Pravá je naše, česká!

Anna Chadimová (1805 – 1884), služebná v Kostelci nad Labem, je veselé děvče, které nevynechá jedinou tancovačku v okolí. Nikoho proto nepřekvapí, že je autorkou první polky. Očitý svědek vypravuje:

„Asi roku 1830 tančila děvečka jedenkráte v neděli odpůldne na dvoře u mých rodičů, kde byla ve službě.

Polka patří mezi české tance, Jeho autorkou je prý jistá Anna Chadimová.
Polka patří mezi české tance, Jeho autorkou je prý jistá Anna Chadimová.

Všichni jsme se dívali, a poněvadž to byl tanec neobyčejný, nabídl se tehdejší učitel Josef Neruda melodii v notách sepsati.“ „Půlka“ (později Polka), nazvaná podle rytmu, zdomácní na plesech a už deset let po svém vzniku se stává hitem.

Jednotlivé národy se přetahují, kdo ji vymyslel, a proto ve 20. století vznikají polky francouzská-třesená, švédská-jazzovaná, americká-swingovaná nebo bavorská-houpavá. Ta pravá, původní, je ale česká!

Na hříšné tango dokonce uvalí klatbu sám Svatý otec.
Na hříšné tango dokonce uvalí klatbu sám Svatý otec.

Tango: V divokém víru bubnů

Koncem 19. století se v Argentině setkávají emigranté z Evropy, hlavně Španělé, s černochy. Výsledkem spojení obou vlivů je nový tanec, který dostává jméno vycházející z řeči místních černochů, kde „toca tango“ znamená „bubny víří“.

Námořníci tančí s nevěstkami v přístavních krčmách a na přelomu 19. a 20. století přivážejí tanec do Evropy. V roce 1910 se do něj mládež doslova zblázní. Vášeň a exotika je strhne i přesto, že slušně vychovaným starším dámám z toho vstávají vlasy hrůzou. Papež dokonce na tango uvaluje klatbu a německý císař ho zakáže!

Flamenco, to jsou hlavně nezkrocené emoce a ohnivě vášnivé tanečnice.
Flamenco, to jsou hlavně nezkrocené emoce a ohnivě vášnivé tanečnice.

Flamenco: Ohnivý cikánský rej

Roku 550 př. n. l. ovládají jižní Španělsko Řekové a na řeckých malbách z té doby můžeme vidět tanečníky v pozicích těla a paží velice podobným těm, které používají současní flamencoví tanečníci. Nechybí ani nástroje blížící se kastanětám.

Jenže na to pravé flamenco si musíme ještě pěkných pár století počkat. V roce 1447 přicházejí do Španělska z Indie první Cikáni. Tradičně výborní hudebníci okamžitě nasávají vliv španělské hudby a přetvářejí si ji po svém.

Přidávají do ní nezkrocené a emoce a rodí se živočišné flamenco. V polovině 19. století vtrhne ohnivý tanec i do kaváren.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz