Klíště je nechvalně známé jako častý přenašeč nemocí, které jsou nebezpečné, protože mohou způsobit vážné zdravotní následky. Jednou z nejzávažnějších je přitom klíšťová encefalitida. A právě proto je zejména teď třeba držet si tohoto smrtícího parazita od těla!
Tento roztoč, který se živí krví savců, plazů i ptáků, se vyskytuje zejména ve vlhkých lesích a na loukách (nejčastěji na stéblech trávy vysoké minimálně 20 centimetrů, popřípadě na nízkých keřících). Zde, uchyceno za zadní nohy, číhá na svou oběť.
Jakmile se jí pak dotkne, okamžitě se přichytí pomocí části svého ústního ústrojí zvané hypostom.
Jak klíště saje?
Hypostom je pokrytý dozadu otočenými zoubky, které slouží jak k průniku kůží, tak k následnému udržení se na místě. Dospělé klíště má čtyři páry nohou, přičemž na chodidlech těch předních se nachází tzv. Hallerův orgán.
Díky němu dokáže klíště svou oběť vyslídit. Proces sání, pokud tedy není přerušen, trvá jeden až dva týdny a tělo klíštěte může během něj zvětšit svůj objem až 300krát!
Jak dlouho klíště žije?
Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se ale v rozmezí od jednoho do čtyř let. Klíšťata vyskytující se v České republice musí obvykle vystřídat tři hostitele, než se promění v dospělého jedince.
Dospělí samci pak potravu již nepřijímají. Vyhledávají jen tvora, na kterém by našli samici k páření.
Řada nebezpečných chorob
Jak všichni víme, klíště obecné ovšem není jen parazitem sajícím krev. Přenáší také různé nebezpečné nemoci, jako například lymskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu nebo ehrlichiózu.
Všechny tyto choroby přitom mohou vést k trvalému poškození zdraví, v ojedinělých případech dokonce i ke smrti. Ale to ještě není zdaleka vše!
Klíšťata přenášejí i takové patogenní mikroorganismy, které způsobují vážné infekční choroby, jako jsou babesióza nebo bartonelóza.
Pozor na boreliózu!
Pokud je klíště přenašečem lymské boreliózy, pak pravděpodobnost, že touto nemocí onemocníte, je asi 30%. Borelióza se projevuje po několika dnech až týdnech, a to většinou červenou skvrnou v místě přisátí klíštěte, dále horečkou, únavou nebo zvracením.
Zhruba u čtvrtiny nakažených se zpočátku nemusí projevit vůbec a rovnou přejde do těžko léčitelné chronické formy. Pacient pak bojuje s postižením kloubů a šlach nebo napadením nervové soustavy a dalších orgánů. Vakcína pro člověka zatím neexistuje, očkovat můžeme pouze kočky a psy.
S boreliózou ruku v ruce
Lymskou boreliózu bohužel často doprovází také babesióza. Ta většinou postihuje pacienty starší 50 let. Prvoci Babesia napadají červené krvinky, ve kterých přežívají a množí se.
Nemoc může proběhnout bez vážnějších projevů, ale také jako vážné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi svalů a kloubů, depresemi, horečkou, kašlem, zvětšením jater, třesavkou a žloutenkou.
Očkujte se!
Jediným onemocněním přenášeným klíštětem, proti kterému může být v současnosti člověk očkovaný, je klíšťová encefalitida. Jde o virové zánětlivé onemocnění napadající mozek a mozkové blány.
Nemoc se zpočátku může projevovat jen lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ve druhé fázi ale přicházejí prudké bolesti, vysoké horečky, dezorientace, poruchy motorické koordinace a ztuhnutí šíje.
Při těžkém průběhu nemoci může dojít až k ochrnutí organismu nebo dokonce úmrtí.
Bílé krvinky volají o pomoc
Další nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je ehrlichióza. Způsobují ji bakterie, které napadají bílé krvinky, pronikají do nich a snižují jejich ochrannou funkci. Toto onemocnění se nejčastěji projevuje horečkou, bolestmi hlavy i svalů či nevolností.
Může přitom postihnout některé vnitřní orgány (nejčastěji plíce, játra nebo centrální nervovou soustavu). Nejvíce případů této nemoci bylo zaznamenáno v USA, u nás se vyskytuje jen výjimečně.
Nemoc z kočičího škrábnutí
Bartonelóza nejčastěji postihuje chovatele koček. Způsobují ji totiž bakterie, které na člověka klíště (nebo blecha) přenáší právě z koček či psů. Proto se bartonelóze také přezdívá „nemoc z kočičího škrábnutí“.
Zvláště u pacientů s oslabenou imunitou může pak mít velmi vážný průběh. Mezi počáteční příznaky patří horečka, bolesti hlavy a netypická vyrážka připomínající strie.
Poté se přidávají oteklé uzliny a různé neurologické problémy, jako například rozostřené vidění, necitlivost končetin, třes a problémy s rovnováhou. Nemoc může vyvrcholit až zánětem vnitřní vrstvy srdce. Právě proto je důležité ji včas rozpoznat a ihned proti ní nasadit antibiotika.
