Obří vlna tsunami vysoká až 270 metrů tehdy zaplavila kus afrického kontinentu. Dnes by byl následky podobné vražedné vlny nedozírné. V ohrožení je Pyrenejský poloostrov, Francie, ale i americká velkoměsta New York, Boston nebo Washington. Může se to opravdu stát?
Na rozdíl od běžné tsunami, které je na moři téměř nerozpoznatelné, je vlna megatsunami viditelná i na otevřeném oceánu. Dosahuje zde výšky kolem 50 metrů.
Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky desítek až stovek metrů a pustoší naprosto vše, co jí stojí v cestě. Není před ní úniku. Vzniká sesuvem gigantického množství hornin, mohutným výbuchem podmořské sopky nebo pádem meteoritu.
Když ostrov „spadne“ do moře
Před 73 000 lety se právě takové megatsunami prohnalo západním pobřežím Afriky a nedalekými ostrovy. Podle nové studie vzniklo náhlým kolapsem vulkanických ostrovů do moře nedaleko Kapverdských ostrovů.
„Jde o ohromné množství země, což musí vygenerovat ohromné množství vody,“ řekl Ricardo Ramalho, vedoucí autor studie. „A protože tyto masivy padaly do oceánu, byl jejich účinek velmi výrazný,“ dodal vědec.
Obří balvany vysoko na kopci
Hledání desetitisíce let staré vlny odstartoval náhodný postřeh.
Vulkanolog Ricardo Ramalho z britské Bristolské university si v roce 2007 povšiml na největším kapverdském ostrově Santiago záhadných obřích balvanů ležících na náhorní plošině převyšující hladinu moře o téměř 200 metrů.
Rozhodl se proto prozkoumat, zda by bylo možné, aby za přesun balvanů na náhorní plošinu mohla vlna megatsunami.
Výška vlny: až 300 metrů
Předpokládal totiž, že tsunami apokalyptických rozměrů mohl vyvolat nedaleký aktivní vulkán Fogo, ze kterého se v minulosti část sesunula na dno.
Balvany na Santiagu o váze až 700 tun podrobil pečlivému zkoumání, aby potvrdil nebo vyvrátil časovou souslednost se sesuvem masivu z vulkánu na ostrově Fogo. Závěry výzkumu jeho teorie potvrdily.
Ohromné ničivé megatsunami s výškou vlny téměř 300 metrů, které před 73 000 lety zaplavily ohromný kus Afriky, vzniklo kolapsem vulkánu Fogo.
Gigantický papiňák hrozí
Nejpravděpodobnějším kandidátem na vznik megatsunami je dnes sopečný ostrov La Palma se sopkou Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech vzdálený „pouhých“ 1600 kilometrů severně od Kapverd a vulkánu Fogo. Celý vnitřek tohoto sopečného ostrova je nasycen podzemní vodou.
Kdyby sopka vybuchla, přemění se tato voda na páru a vznikne extrémní tlak. Ten může způsobit sklouznutí jihozápadní části ostrova do oceánu.
New York pod vodou
Ostrov La Palma je navíc po erupci z roku 1949 rozpůlen puklinou táhnoucí se od severu po jih. Ohromný sesuv by vyslal vlnu vysokou ze začátku 100 až 600 metrů.
Gigantická vlna se v případě výbuchu přelije přes západní pobřeží Afriky, druhá se vydá k evropskému pobřeží Portugalska, Španělska, Francie a Irska.
Do 8 hodin dorazí další, zhruba osmdesátimetrová vlna na východní pobřeží Spojených států amerických, kde zaplaví New York, Boston, Washington D.C. i Miami.
Megatsunami v novodobých dějinách
1. Zátoka Lituya, Aljaška, USA
kdy: 9. 7. 1958
výška vlny: 530 metru
vznik: zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály utrhlo kus pobřeží o hmotnosti přibližně 90 000 000 tun.
počet obětí: 5 (šlo o neobydlenou oblast)
2. Sesuv hory Monte Toc, Itálie
kdy: 9. 10. 1963
výška vlny: 100 metru
vznik: při naplňování přehrady Vajont se sesulo 270 000 000 kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc
počet obětí: 1918
