Domů     Den s císařem Františkem Josefem I.: Proč nepropustil opilého sluhu?
Den s císařem Františkem Josefem I.: Proč nepropustil opilého sluhu?

„Musím vstávat už o půl třetí ráno. Pak do půl páté drkotám zuby v ledovém pokoji. Nemohu se nijak zahřát, topiči totiž teprve přicházejí do práce,“ stěžuje si císařův pobočník hrabě Heinrich Hoyos své manželce na nelehkou službu. Jeho panovník je ranní ptáče…

„Kladu se k nohám Vašemu veličenstvu a přeji dobrého jitra,“ s těmito slovy přistupuje přesně o půl čtvrté komorník Evžen Ketterl († 1928) k lůžku rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. (1830 – 1916).

Panovník se pomodlí a pak se přichystá ke koupeli. Mezi Ketterlovy povinnosti patří císaře namydlit a opláchnout ve vaně. Přitom se ovšem neobejde bez pomoci sluhy umývače, s nímž je ovšem těžké pořízení. Do pokoje se vpotácí muž a sotva se drží na nohou.

„Už zase jste pil,“ povzdychne si Ketterl. Umývač, jenž si v noci v hospodě notně přihnul, ovšem má na výtky odpověď.

„Protože bych se včas neprobudil, raději si posedím celou noc v hospůdce a přitom zkrátka nějaká ta sklenička padne,“ vysvětluje ochotně nadřízeným. Císař ale má pro něj slabost a všechno dlouhou dobu toleruje.

reklama
Císař František Josef I. vstává brzy ráno a celý dvůr musí s ním.
Císař František Josef I. vstává brzy ráno a celý dvůr musí s ním.

Jí totéž, co sluhové

František Josef I. si mezi 4.00 a 5.00 ranní s komorníkovou pomocí obléká uniformu. Na svoji chvíli už čeká ve služební místnosti císařský pobočník hrabě Heinrich Hoyos. V uniformě a s hlavou v dlaních se pokouší spát.

Jakmile ale zazní zvonek, okamžitě vyskočí ze židle, přičísne si vlasy, popadne aktovku a spěchá k panovníkovi.

Sedne si ke svému stolu, prostuduje audienční listinu a čeká na prvního návštěvníka, kterým je vždy osobní lékař Dr. Josef Kerzl (1841 – 1919). Doktor se poptá, jak se pacientovi daří a brzy odchází. Mocnář má železné zdraví.

Po páté hodině snídá a jí to samé, co jeho sluhové a úředníci: čerstvě upečené housky s máslem a šunkou a vše zapíjí kávou s mlékem. Nejpilnější úředník ve státě, jak se Františku Josefovi přezdívalo, po jídle usedá ke svým úředním aktům.

K ruce je mu neustále pobočník, který zodpovídá za předávání spisů mezi císařem a ministerstvem války. „Tradice a železná španělská etiketa nedovolovaly vlastně císaři, který tohoto dědictví přesně dbal, jiné zábavy než práci,“ vzpomíná Ketterl. Pokud všechno vyřídí rychleji, neúnavně žádá další akta.

Komorník Eugen Ketterl pečuje mimo jiné i o císařovy svršky.
Komorník Eugen Ketterl pečuje mimo jiné i o císařovy svršky.

Oblíbený oběd: řízek a trhanec

Od 9.00 hodin probíhají audience. Jako první přichází generální adjutant v roli císařova osobního důvěrníka, po něm hofmistr, správce dvora a nakonec ministři.

Dvakrát v týdnu za císařem smějí po desáté hodině přijít i občané, jejichž žádost už je předem projednána úřední cestou. Vojáci mají předepsanou uniformu, civilisté frak, nemají-li na něj peníze, potom národní kroj. Dámy si obléknou upnuté šaty tlumené barvy.

„Nesmíte sami oslovit císaře. V žádném případě se k němu neotáčejte zády,“ instruuje příchozí pobočník hofmistra. Císař si o dvanácté hodině uprostřed stolu mezi akty udělá místo na talíře. Z dvorní kuchyně právě dorazil oběd, přikrytý kovovým poklopem.

Dozor nad panovníkovým zdravím přejímá lékař Josef Kerzl.
Dozor nad panovníkovým zdravím přejímá lékař Josef Kerzl.

Sloužící ho přihřejí na vařiči v předpokoji apartmánu a potom servírují na stůl. Jídlo se skládá z polévky, kousku masa doplněného přílohou, sklenice piva nebo vína a moučníku.

„Menu bylo celkem prosté, podával se například řízek s přílohou a trhanec s jablečným pyré,“ vzpomíná návštěvnice císařského dvora. Po obědě znovu usedne ke svým aktům, které odpoledne občas přeruší individuální audience.

Později odpoledne panovník vyráží na krátkou procházku do Schönbrunnu, a pokud nemá moc práce, dojde až do Laxenburgu.

Seznam hostů k večeři si sám koriguje přímo císař František Josef I.
Seznam hostů k večeři si sám koriguje přímo císař František Josef I.

Hosty k večeři škrtá

Poslední a nejnamáhavější povinnosti probíhají mezi 18.00 a 20.00 hodinou. Třikrát v týdnu musí mocnář absolvovat oficiální večeře, kterých se obvykle účastní až 30 lidí, hlavně vysocí důstojníci, diplomaté, zahraniční atašé, šlechta.

Sám František Josef I. schvaluje jména a zasedací pořádek i předkládané menu. Co se mu nelíbí, jednoduše škrtne červenou tužkou. Společenská konverzace pro něj zároveň znamená jediný kontakt s vnějším světem. Servíruje se obvykle sedm chodů:

polévka, ústřice, salát, ryba, maso, dezert a sýr, k pití šampaňské nebo jiná vína. Nejpozději v 21.00 hodin následuje návrat do císařských komnat.

Panovník ještě v rychlosti přehlédne spisy, jež přinesl poslední kurýr, bere do ruky pero a u svého stolu napíše několik soukromých dopisů. „Ketterl, připravte mne na noc,“ pokyne potom svému komorníkovi.

Jednoduché lůžko už čeká, až se na něj v 21.00 hodin natáhne. Jeho pokojem i celým dvorem se pak rozhostí ticho, které potrvá až do dalšího rána.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz