Někteří byli odsouzeni neprávem, jiní si nejvyšší trest svým chováním skutečně zasloužili. Jedno mají společné: jejich smrt vešla navždy do dějin. Jaké nejslavnější popravy se v historii udály?
Jan Hus (1370 – 1415)
Kdo byl: Římskokatolický kněz, středověký český náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409-1410 byl jejím rektorem.
Kvůli kritice mravního úpadku, v němž se ocitla katolická církev, byl označen za kacíře a exkomunikován. Na koncilu v Kostnici, když odmítl odvolat své učení, byl odsouzen coby kacíř a vydán světské moci k vykonání trestu smrti.
Jak zemřel: 6. července 1415 byl na popravišti za městskou branou Kostnice přivázán k hranici ze smolných polen a slámy, ta byla pak zapálena.
Hus musel nepředstavitelně trpět, než ho zasáhlo milosrdné bezvědomí – oheň mu s největší pravděpodobností rychle spálil hltan a možná i hrtan s jícnem, takže se udusil.
Po upálení byla hranice i s Husovými ostatky vhozena do Rýna, aby si jeho přívrženci nemohli z hrobu udělat poutní místo.
Anna Boleynová (1501 – 1536)
Kdo byla: Anglická královna, druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I., jedna z hlavních postav anglické reformace. Když porodila dceru, byl král velmi zklamaný, protože s jistotou očekával prince.
Anna ještě několikrát otěhotněla, ale pokaždé potratila. Její manžel se v březnu 1536 zamiloval do dvorní dámy Jane Seymourové a zasnoubil se s ní. Věděl, že s rozvodem by byly potíže, takže zařídil, aby byla Anna vyšetřována kvůli velezradě. Důkazy proti ní byly získány od mnoha mužů ze dvora za pomoci mučení.
Jak zemřela: Byla sťata 19. května téhož roku a spolu s ní řada jejích údajných milenců a její bratr. Poslední důkaz úcty ke své ženě prokázal Jindřich jen tím, že popravu pozdržel o dva dny, aby stihl z Calais dorazit francouzský kat s mečem.
V té době totiž byli šlechtici v Anglii popravováni sekerami, jež byly někdy tak tupé, že bylo k setnutí hlavy zapotřebí i několik ran.
Marie Antoinetta (1755 – 1793)
Kdo byla: Dcera Marie Terezie, Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko – Lotrinská, byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně.
V letech 1774 až 1793 byla manželkou krále Ludvíka XVI. Vedla velmi rozmařilý život a když v roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, královnu i krále svrhl. Po nezdařeném útěku byla Marie Antoinetta uvězněna a devět měsíců po svém manželovi popravena.
Jak zemřela: Její život po dvoudenním procesu 16. října 1793 ve 12.15 ukončila na dnešním Náměstí Svornosti v Paříži gilotina.
Když Marie Antoinetta s rukama svázanýma za zády vylézala na lešení, ztratila jednu ze svých bot – ta je dnes součástí sbírky muzea v Caen.
Pak byla odsouzená vleže na břiše připoutána k desce označované „bascule“ tak, aby její hlava přečnívala přes okraj a mohla být umístěna mezi sloupy, kde se v kolejnici pohybovala sešikmená sekera.
Když kat uvolnil zarážku, čepel sekery celou svou vahou dopadla na krk a oddělila hlavu od těla. Kat hlavu sebral a ukázal jásajícímu davu, který skandoval: „Ať žije svoboda! Ať žije Republika!“
William Kemmler (1860 – 1890)
Kdo byl: Oba jeho rodiče, němečtí imigranti, byli alkoholici. Poté, co Williama v 10 letech vyhodili ze školy, aniž by se naučil číst nebo psát, vypomáhal v otcově řeznictví.
Po smrti obou rodičů i on definitivně propadl alkoholu a 29. března 1889 sekerou zavraždil svou družku Tillie Zieglerovou. Záhy se stal prvním člověkem na světě odsouzeným k popravě na elektrickém křesle.
Jak zemřel: Stalo se tak 6. srpna 1890 v 6 hodin ráno. Kemmler byl přivázán k židli a na hlavě měl kovovou přilbu. První pokus o popravu selhal – do Kemmlera byl pouštěn proud po dobu 17 sekund, ale odsouzený zůstal naživu.
Než se generátor znovu nabyl, začal ošklivě popálený Kemmler sténat. Druhý pokus trval zhruba minutu a přítomní svědci popravu popisovali jako otřesnou scénu, kdy bylo cítit spálené maso a Kemmlerovi z hlavy stoupal kouř.
Mnozí se po děsivé podívané vyjádřili, že by bývalo bylo lepší, kdyby vraha oběsili nebo použili sekeru.
Mata Hari (1876 – 1917)
Kdo byla: Nizozemská orientální tanečnice, vlastním jménem Margaretha Geertruida Zelleová. V průběhu 1. světové války se stala agentkou Německa i Francie. V lednu 1917 se Francouzům ale dostala do rukou šifra, která Matu Hari prozradila.
Dne 13. února byla v jednom z pařížských hotelů zatčena. Armáda měla v rukou pouze nepřímé důkazy, ale potřebovala ukázat, že se zrádci se nemazlí. Soud, který se konal za zavřenými dveřmi, špionku obvinil ze smrti 50 000 vojáků na frontě.
Jak zemřela: Byla popravena zastřelením, a to 15. října 1917 v 6.15 ráno u zámku Vincennes. Pouze 3 z 12 výstřelů zasáhly její tělo, takže nezemřela hned, ale její zranění byla smrtelná.
Kulky vpálené do hlavy způsobí poměrně rychlou smrt v důsledku velkého poškození mozkových tkání, ale poškození méně důležitých orgánů může způsobit dlouhou agónii.
Milada Horáková (1901 – 1950)
Kdo byla: Česká právnička, politička, bojovnice za práva žen a oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu.
Nejvyšší soud v červenci 1968 nezákonný rozsudek zrušil, plná rehabilitace však mohla proběhnout až v roce 1990. Díky své neústupnosti během soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
Jak zemřela: Byla popravena oběšením 27. června 1950 ráno na popravním dvorku pankrácké věznice na jedné ze dvou šibenic typu „prkno“.
Na silném prkně byl hák, na který se pověsilo škrtidlo a katův pomocník tahal lanem za spoutané nohy, až odsouzeného udusil. Z nejnovějších zjištění historiků vyplývá, že Horáková na šibenici nezemřela rychlým zlomením vazu, ale pomalu se dusila. Umírala téměř čtvrt hodiny.
Charles Brooks (1942 – 1982)
Kdo byl: Afroameričan, který vyrostl v Texasu. Během studií se aktivně věnoval fotbalu, ale místo sportovní dráhy se vydal na zcestí.
Nějaký čas strávil ve vězení za nelegální držení střelných zbraní, užíval tvrdé drogy a hojně využíval služeb prostitutek.
Osudným se mu stal 14. prosinec 1976, kdy při krádeži ojetého vozu s komplicem unesli mechanika Davida Gregoryho, v motelovém pokoji ho spoutali lepicí páskou a chladnokrevně zastřelili.
Jak zemřel: Brooks se dlouho odvolával, dokonce ve vězení konvertoval k islámu, ale nakonec byl odsouzen ke smrtící injekci, jež byla roku 1977 navržena jakožto lidštější alternativa do té doby používaného elektrického křesla.
Brooks byl těsně po půlnoci přivázán šesti popruhy k pojízdnému stolu a ještě stihl vyznat lásku sedmadvacetileté ošetřovatelce Vanesse Sapp, s níž se o týden dříve zasnoubil.
Od jeho katů ho odděloval závěs – zpoza něj vedla hadička zavedená do Brooksovy žíly. Poté, co mu do těla začala proudit smrtící látka, zavřel oči a po několika málo sekundách zemřel.
