Neapol je v září 1798 slavnostně vyzdobena a očekává připlutí velkého válečníka Horatia Nelsona, který předtím u egyptských břehů rozdrtil nenáviděné Francouze.

Největší vzrušení ve městě prožívá tempramentní Emma Hamiltonová, choť zdejšího anglického vyslance. Je jen otázkou času, než Nelsonovi padne do náručí.

„Doufám, že jednoho dne budu mít to potěšení představit ti lady Hamiltonovou; je to jedna z nejskvělejších žen na světě,“ píše už o pár dnů později Horatio Nelson (1758–1805) do Anglie své manželce Fanny (1761–1831).

Ubohá žena. O vyhlášené kráse vyslancovy ženy i o jejím umění svádět muže už leccos slyšela. Teď zjišťuje, že okouzlení jejího manžela z jeho italské hostitelky se den ode dne prohlubuje.

Tři v jednom

Vášeň mezi Emmou (1765–1815) a Nelsonem ovšem naplno propuká až v sicilském Palermu, kam prchají z Neapole před Francouzi. Hamiltonovi se tu společně s kontraadmirálem usazují v půvabné vile.

Co všechno se odehrává za jejími zdmi, bouří fantazii mnoha lidí. „Tria Juncta in Uno – tři spojení v jedno,“ nese se mezi obyvateli Palerma. „Jedno srdce ve třech tělech,“ prohlašuje později sama Emma.

Okolí především udivuje tolerance, s níž sir Hamilton (1731–1803) přistupuje ke zjevné nevěře své manželky. Pravdou nejspíš je, že zůstává jen realistou. Je mu již 67 let.

Jeho choť je o 34 let mladší, po tělesné stránce už jí zkrátka nemůže stačit. A jaký milenec by se pro jeho zbožňovanou ženu hodil víc než oslavovaný válečník a jeho dobrý přítel?!

Patronka námořnictva

Zprávami z Palerma se v první polovině roku 1799 vážně začíná zabývat i britská admiralita. Má vážné obavy o svého velitele Nelsona.

„Vypadá velmi staře, přišel o horní zuby, na jedno oko vidí nevalně a obě má potažená mázdrou,“ hlásí o kontraadmirálovi do Londýna vyslanec Elgin (1766–1841) cestou do svého působiště v Istanbulu.

Na vlastní oči se o Nelsonově stavu přijíždí přesvědčit dokonce i jeho nadřízený viceadmirál Keith (1746–1823). „Je to patronka námořnictva,“ zaslechne při té příležitosti čísi nejapnou poznámku na adresu lady Hamiltonové. Silně se ho to dotkne.

Když je v roce 1800 sir Hamilton odvolán ze své diplomatické mise a má se vrátit do Londýna, Nelson trvá na tom, že ho a jeho rodinu dopraví do Anglie na své lodi. „Lady Hamiltonová velela celé flotile již dost dlouho,“ nevydrží to už s nervy Keith.

Pokud se Nelson chce i nadále držet vyslancovy rodiny, musí zapomenout na povýšení a cestovat s ní po souši. Tak se i stane. Podivná společnost míří do Vídně, Prahy, Drážďan. Všude jsou vítáni.

Nelson je uctíván jako hrdina, ale zvědavci spíše pokukují po Emmě, jejíž bříško zakulatilo těhotenství.

Konec trojúhelníku

V lednu 1801 Emma přivádí na svět dceru Horatii (†1881). Vše se odehrává v utajení. Nelson září štěstím. Definitivně odchází od manželky a společně s Hamiltonovými se stěhuje na sídlo Merton Place nedaleko Londýna.

Ani tady ale podivná trojice neunikne posměchu vnějšího světa. „Láska, kterou mu dává najevo, není jenom směšná, nýbrž nechutná,“ všímá si Emmina vztahu s Nelsonem jeden z návštěvníků sídla.

Jinak poklidné měsíce přeruší poměrně náhlá smrt sira Hamiltona v dubnu 1803. Když umírá, na jedné straně postele stojí jeho zdrcená manželka, na druhé posmutnělý nejlepší přítel Nelson. O tom, že by teď mohlo dojít k nové svatbě, se ovšem neuvažuje.

Napoleon (1769–1821) opět vystrkuje růžky a admirál Nelson se musí vydat na moře. Osudná kulka ho zasáhne v bitvě u Trafalgaru 21. října 1805. Britové vítězí, on umírá. Emmu ani nepozvou na Nelsonův oficiální pohřeb.