Nasednout s pytlíky na zvracení do kapsle, která se proletí tunelem plným vakua větší rychlostí než letadlo, zatím nemůžete. Přesto po prvním testu Hyperloop One mluví její tým o historickém okamžiku, který se podobá prvnímu letu bratří Wrightů.
Proč se bouchalo šampaňské, i když při první testovací jízdě nebyla překonána ani průměrná rychlost Pendolina na trati mezi Prahou a Ostravou?
Potrubní rychlodráha by jednou měla lidi i náklad přepravovat v kapslích rychlostí kolem 1200 km za hodinu. Pro srovnání letadla si to mezi mraky šinou rychlostí 800 až 900 km/hod a vlaky Pendolino ze sebe na českých tratích vymáčknou kolem 120 km v hodině.
V nevadské poušti, kde leží testovací tunel firmy Hyperloop One, urazil letos v květnu zkušební podvozek přes stovku metrů za 5,3 sekund.
První test potvrdil funkčnost zařízení
Průměrná rychlost testovacího vozíku 112 km za hodinu tedy neohromí ani pomalejší řidiče na D1, přesto parta inženýrů jásala radostí. Ukázalo se totiž, že elektromagnetický pohon táhnoucí podvozek, brzdy i systém pumpující vakuum do tunelu fungují na výbornou.
Podle spoluzakladatele Hyperloop One, Šervína Piševara, se první zkušební jízda zapíše do historie dopravy stejně, jako když první let bratří Wrightů v roce 1903 odstartoval novou éru letectví.
V éře ultrarychlého potrubního cestování bychom se pohybovali mezi městy jakoby šlo o zastávky metra. Piševarovo nadšení ovšem mírní řada kritiků, kteří pochybují o technické i finanční proveditelnosti celého projektu. Kdo měl pravdu, se ukáže během dalšího testování.
Kapsle pro super rychlé cestování vypadá jako malý autobus
Zatímco v prvním testu o trhání rychlostních rekordů vůbec nešlo, v dalších týdnech se tým Hyperloop One pokusí o pokoření hranice 400 km/hod. Dosažení závratných rychlostí má umožnit právě pohyb ve vakuu, kde jízdu nezpomaluje odpor vzduchu.
Než testovací vozík nahradí skutečná kapsle na přepravu lidí proběhne určitě ještě mnoho dalších testů, ale její vzhled odhalila firma už nyní. Nejde o žádné titěrné vozítko.
Kapsle XP – 1 dosahuje délky 8,5 metrů a připomíná obrovský náboj do pistole nebo malý futuristický autobus.
Původní myšlenka na potrubní dopravu nadzvukové rychlosti uzrála v mozkovně technologického průkopníka, Elona Muska.
Kvůli záplavě jiných aktivit (Tesla, SpaceX či Neuralink) vyzval ostatní, kterým se jeho vize cestování budoucnosti líbí, ať se ji pokusí realizovat. O splnění Muskova snu usilují kromě Hyperloopu One i další společnosti.
Jedna z nich dokonce uvažuje o rychlodráze, která by propojila Českou republiku a Slovensko.
Z Brna do Prahy za 10 až 15 minut
V zimě zejména v českých městech občas uslyšíte oblíbenou hlášku: „Udeřily kruté mrazy, takže v Brně nejezdí ani metro.“ Jihomoravská metropole se kvůli absenci metra občas stává terčem vtipů, ale situace se možná brzo změní.
Konkurenční firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) totiž plánuje spojit potrubní rychlodráhou střední Evropu.
Hyperloop v Brně by podle odvážných slov ředitele HTT mohl stát již do 3 let. Spojoval by jižní Moravu s Prahou, Bratislavou a Vídní.