Jak může mozek rychle pochopit něco, co nedává smysl? A je pravda, že se naše řídící centrum přetěžuje při sledování 3D filmů? A už jste slyšeli, že velký mozek znamená velkou inteligenci? Prozradíme vám, co je na tom pravdy…
Mýtus: Text pochopíme, i když nedává smysl
Verdikt: pravda
Mnoho z vás právě přelétlo očima malý titulek výše. A některým ani nedošlo, že je úplně špatně. Písmena přitom sama o sobě nedávají žádný smysl. Přesto drtivá většina Čechů s jistotou řekne, že text znamená následující: První a poslední písmena.
Máme snad všichni geniální mozek? Nebo se prostě nenechá tak snadno zmást?
EpochaPlus.cz vypátrala:
Mozku stačí jednouchý fígl a jakoby nic dešifruje sebehorší písmenkovou přesmyčku, ať máte inteligenční kvocient 95 nebo třeba 130. Musíte ale zachovávat jedno pravidlo. První a poslední písmena slov musí zůstat na svém místě.
Mozek příliš nelpí na tom, jak jdou písmena za sebou. Proč? Od chvíle, kdy se naučíte dobře číst a mít velkou slovní zásobu, totiž přestane vnímat psaná slova jako jednotlivá písmenka, bere je jako celek.
Potřebné slovo pak automaticky asociuje – a dokážeme číst i zdánlivě nesmyslné věty.
Na velikosti nezáleží. Nebo ano?
Mýtus: Velký mozek znamená vyšší inteligenci
Verdikt: nepravda
„Na velikosti nezáleží.“ Takřka lidové rčení můžeme použít i v souvislosti s mozkem. Znělo by logicky, že malý mozek v malé hlavě musí být hloupější než mozek velký. Pokud chceme však porovnávat jen mezi lidmi, musíme dát za pravdu oblíbenému pořekadlu. O inteligenci totiž nerozhoduje velikost mozku, ale hustota jeho vrásnění.
EpochaPlus.cz vypátrala:
Své by o tom mohl vyprávět i fyzik Albert Einstein (1879–1955). Nepopiratelný génius má totiž mozkovnu průměrně až podprůměrně velkou – váží pouhých 1230 gramů, zatímco většina mužů má mozkovnu o váze 1400 až 1500 gramů.
Jedna výjimka ale přece jen platí – děti. Do 10. až 11. roku vývoje na rozměrech záleží. Mozek se totiž do té doby stále vyvíjí, mozková kůra sílí a u některých dětí dospívá dříve, u jiných zase později.
Venku mráz, uvnitř tropy
Mýtus: Mozek se v zimě přehřívá
Verdikt: pravda
Pořádně se nadechněte. Právě jste mozku dodali tolik potřebný kyslík. Nadechnutím toho ale pro svůj centrální řídicí systém děláte ještě mnohem víc.
„V zimě má tělo tendenci vytvářet větší teplo, aby se ohřálo, a tím pádem se mozek může přehřát,“ tvrdí profesor Andrew Gallup z Princetonské univerzity (New Jersey, USA). Vzniká tak paradox – čím je větší zima, tím je mozku tepleji.
EpochaPlus.cz vypátrala:
Každý nádech totiž mozek zároveň ochlazuje. Všimli jste si, že v zimě lidé častěji zívají? Není to ani tak tím, že je unavuje vleklé studené počasí či se brzy smráká. Zívání v zimních měsících souvisí právě s fenoménem zahřívání těla.
Mozek si skrze ně říká o další mohutnější přísun studeného kyslíku, který ho dokáže ochladit.
S kinem to nepřehánějte
Mýtus: 3D technologie přetěžují mozek
Verdikt: pravda
Dokonalé efekty, velké plátno, skvělý zvuk a akce. Na tenhle film prostě musíte do kina – a samozřejmě na trojrozměrné (3D) promítání. Jenže vaši radost mozek již tak nadšeně nesdílí.
Zatímco klasická projekce ho příliš nezatěžuje, u 3D promítání dostává vnímání pěkně do těla. Záběry deroucí se z plátna ven ho zkrátka rychleji unaví.
EpochaPlus.cz vypátrala:
V plném kině na 3D projekci najdete vždy několik lidí, kterým promítání nedělá dvakrát dobře. Mozek ho nezvládá. Ti by raději měli zůstat u starých technologií. Že s vámi návštěva kina ani nehne? Možná.
Pokud ale každý den vyrazíte na několikahodinový filmový epos ve 3D, unavíte svou mozkovnu ažaž. Sníží se výkonnost mozku a přemůže vás únava, naštěstí jen dočasně.
