Když se řekne pohlavní choroba, většina lidí si okamžitě vybaví virus HIV způsobující nemoc AIDS. Ovšem do této kategorie spadá mnohem více infekcí. Kapavka, syfilis, chlamydie či genitální bradavice, to vše může být daní za jednu vášnivou noc.
Nebezpečí pohlavních chorob bývá v české veřejnosti podceňováno. Z nedávného šetření, které uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění, vyplynulo, že více než čtyři pětiny Čechů se nákazy virem HIV neobávají. Zároveň však v roce 2013 40 procent mužů a 57 procent žen přiznalo nevěru.
Podle zkušeností sexuologů se lidé přestávají pohlavních nemocí bát a podceňují je. I proto počet nositelů viru HIV, tedy největšího strašáka mezi pohlavními chorobami, narůstá.
Společností, ale i osobami s rizikovým chováním přestala být tato infekce považována za smrtelnou, bere se za „pouhé“ chronické onemocnění, které lze s určitými omezeními léčit.
Je pravdou, že Česká republika patří mezi země, kde se virus HIV vyskytuje relativně méně. Řada lidí však o své nemoci netuší, takže skutečná čísla budou ještě vyšší.
Jediný způsob, jak zjistit přítomnost viru HIV je jít k lékaři na testy, poté, co došlo byť jen k jednomu rizikovému sexuálnímu kontaktu s neznámým partnerem.
Ono, ani s vlastním rodinným příslušníkem není člověk úplně v bezpečí, ale riziko je zde přece jen výrazně menší.
V současné době věda zná tři způsoby přenosu této choroby. Prvním je nechráněný styk, druhým transfúze krve či použití kontaminované injekční stříkačky a třetím je přenos viru z matky na plod.
Nelze se nakazit běžným stykem s infikovaným člověkem, například podáním ruky. Samotný virus HIV není odolný vůči vlivům vnějšího prostředí a na vzduchu velice rychle hyne, Spolehlivě jej ničí i teploty přesahující 60 °C a obyčejné dezinfekční prostředky. Stejně tak jej nepřenáší ani hmyz.
AIDS však není jedinou pohlavní chorobou, která českou populaci ohrožuje, byť je samozřejmě nejnebezpečnější. Běžnou pohlavní nemocí je chlamydiová infekce.
Podle některých statistik chlamydie dřímají ve dvou procentech evropské populace, přičemž většina nositelů této bakterie o tom vůbec nemá zdání.
Prvním příznakem této infekce bývá bolestivý vřed, následovaný v několika dnech horečkou a zduřením mízních uzlin v tříslech. Dalším stádiem může být rozsáhlý zánět pohlavních orgánů, někdy i konečníku.
Samotná infekce není sice smrtelná, ale pokud nedojde k léčení, mohou se projevit různé následky, z nichž tím nejzávažnějším je neplodnost.
Ani syfilis či kapavka zatím nezamířily na smetiště dějin. Obě nemoci jsou již dnes léčitelné, avšak mít je rozhodně není nic příjemného. Pokud je nákaza syfilis odhalena včas, lze bakterie zlikvidovat pomocí antibiotik.
Choroba poté za sebou nezanechá žádné následky. Avšak, pokud se nakazí těhotná žena, plod se dostává do přímého ohrožení života.
Zlovolných virů či bakterií, které se rády zabydlují v lidském pohlavním ústrojí, není málo. Vůbec nejčastější pohlavně přenášená choroba jsou genitální bradavice.
Tyto bradavice jsou zákeřné především tím, že potíže vyvolávají jen u mála lidí, kteří jsou papilomavirem nakaženi. Nemoc se probouzí až ve chvíli, kdy je organismus oslaben, do té doby ji nic netušící člověk šíří dál.
Genitální bradavice mohou pro pacienta znamenat výrazné omezení sexuálního života a vést až k depresím. Proto je důležité, aby lidé o tomto riziku věděli a dodržovali zásady bezpečného sexu.