Slovo psychopat se kdysi dávno zařadí do škatulky psychiatrických diagnóz a sedí v ní celá desetiletí. Postupně je ale odsunuto do vyhnanství nadávek. A přitom až 80 procent psychopatů nemusí být okolí nebezpečných… Nejste jedním z nich?

Psycholog Kevin Dutton (*1967) sestavil žebříček sedmera zásadních vlastností, které charakterizují psychopaty bez výjimky. Označuje je jako Seven Deadly Wins (sedm smrtelných předností), má je každý psychopat, ale různě silně rozvinuté. Nejsou to jen kriminálníci, ale i politici, finančníci, lékaři, novináři…

1. Charisma

Příklad: Ted Bundy

„Všichni jsme skrz naskrz prolhaní,“ říká nejvlivnější evoluční biolog od dob Darwina, Američan Robert Trivers. Už ve věku šesti měsíců děti vědí, jak předstírat pláč, aby získaly, co chtějí.

V dalším životě rozhoduje o lhaní člověka jeho inteligence. Prolhaný a dost inteligentní byl i Ted Bundy (1946–1989), diplomovaný psycholog, který „přešel“ na druhý břeh – mezi psychopaty.

Až po 10 letech intenzivního popírání viny nakonec přizná, že zabil nejméně 30 dívek a žen (spíš je to kolem 60). Kdo potká psychopaty, většinou si jich nevšimne, protože působí chápavě, mile, upřímně. Mají svou masku, kterou snímají, teprve až dosáhnou svého cíle.

2. Bezohlednost

Příklad: Josif Vissarionovič Stalin

„Křupan Josif Stalin“, jak jej nazve židovský spisovatel Isaac Singer, je jenom produktem doby: sebevědomým, brutálním, asijsky vychytralým a nepochybujícím, nevzdělaným gruzínským venkovanem.

Studie říkají, že psychopati necítí emoce, neznají pojmy jako soucit nebo lítost, takže se nezatěžují něčím takovým, jako je svědomí.

3. Odolnost

Příklad: Adolf Hitler

Psychopat se nebojí. Psychopat nezná nebezpečí. Psychopat si vypracuje odolnost vůči stresu a zátěži. Tohle nadání mu dává imunitu proti psychologickým trikům či hrozbám jeho nepřátel, zároveň jej dělá extrémně optimistickým.

Až patologicky optimistický je svého času třeba Adolf Hitler (1889–1945). I přes nabalující se vlnu porážek pořád silně věří, že Německo nakonec zvítězí.

4. Akčnost

Příklad: Neil Armstrong

Kevin Dutton věří, že psychopati nemusejí být výhradně nebezpeční, mohou být i úspěšní.

Když 20. července 1969 Neil Armstrong (1930–2012) a jeho parťák Buzz Aldrin (*1930) hledají nad měsíční krajinou ideální místo k přistání, extrémně rychle jim dochází palivo.

Zatímco Aldrin šílí, flegmatičtější Armstrong prohlásí: „Přepočítej palivo na sekundy a počítej nahlas…“ Aldrin to udělá: „Sedmdesát… šedesát.“ Armstrongův mozek vyhodnocuje situaci. „Třicet…

dvacet…“ Zbývá pouhých 10 sekund, když Armstrong najde jakoby stříbrnou oázu uprostřed geologických vrstev a učebnicově přistane. Je vzorem akčnosti.

5. Koncentrace

Příklad: Harold Shipman

To, že se „psychopati“ najdou i mezi americkými prezidenty, možná nikoho nepřekvapí. Každý psychopat se soustředí na detaily. Soustředěný je i britský lékař Harold Shipman (1946–2004).

Pamatuje si každou drobnost, každý detail, takže nerušeně vraždí lidi nadměrnými dávkami heroinu nebo morfia dlouhých 28 let.

6. Sebevědomí

Příklad: polovina afrických diktátorů

Psychopati jsou neuvěřitelně sebevědomí a každým gestem vyjadřují převahu. Když se pak dostanou do krize, ve které ostatní selhávají, oni triumfují. Mohli jsme vybrat každého druhého afrického diktátora:

třeba libyjského Muammara Kaddáfího (1942–2011), zimbabwského Roberta Mugabeho (*1924) nebo ugandského diktátor Idi Amina (asi 1924–2003).

7. Manipulace

Příklad: Robert Maudsley

Úvaha o zlu má poměr 99:1 – tolik je slušných lidí proti psychopatům. Problém je, že z těch 99 procent je hodně manipulovatelných. Lidé mají tendence slepě důvěřovat autoritám, a zároveň psychopati jsou mimořádně úspěšní v četbě jejich gest, pocitů a emocí.

A jakmile dosáhnou důvěry, změní lidi ve figurky a jejich životy v šachovnicová pole. Extrémním manipulátorem se stane britský psychopat Robert Maudsley (*1953), skutečný předobraz slavného snímku Mlčení jehňátek (1991).