Technik vypíná stroj na mlhu. Maskérky provádí poslední úpravy. Pečlivě rozestavení herci čekají. Přesto se tu nenátáčí film. „Jen“ fotografie.

Jejím autorem je Gregory Crewdson (*1962) americký fotograf, proslulý náročně inscenovanými a technicky dokonalými fotografiemi. „Vypadají jako banální záběry amerického maloměsta, ale mají znepokojivou atmosféru.

Jsou jako z hororu nebo nočních můry,“ říká americký spisovatel Rick Moody (*1961), který slovem doplnil jeho knihu fotografií Twilight.

Špehuje otcovy pacienty

Dr. Crewdson je psychoanalytik a jeho tři děti mají zakázáno rušit ho při sezení s pacienty. O to víc malého Grega ordinace v suterénu domu přitahuje. Často se k ní tajně plíží a snaží se naslouchat.

„…jako noční můra…, …jako bychom si neměli co říct…, …v cizím městě. Co tu dělám, říkám si…“ doléhají k němu útržky vět a probouzí fantazii, která je jednou, později, přetvoří v úchvatné obrazy. Ale to Greg ještě netuší. Zajímá ho spíš hudba.

S kamarády kraluje newyorským klubům jako člen úspěšné punkové skupiny The Speedies. Jejich hit Let Me Take Your Foto dokonce zazní v reklamně Hewlett Packard.

Najímá hollywoodské herce

Zlomem se stává výstava americké fotografky Diany Arbusové (1923–1971), na kterou ho bere otec. V 80. letech studuje fotografii a získává diplom na slavné Yaleově univerzitě.

Jeho tvorba přechází od stylizovaných zátiší k inscenování neobvyklých obrazů zasazených na obvyklé americké předměstí. Světové uznání získává cyklem Twilight a postupně dovádí svůj osobitý styl k dokonalosti.

Pro své fotografie najímá slavné hollywoodské herce jako je Julianne Mooreová (*1960), Gwyneth Paltrowová (*1972) nebo Philipe Seymour Hoffmann (*1967) a zaměstnává štáb, čítající až 150 lidí.

Přestože jde o jediný snímek, připomíná jeho vznik spíš natáčení filmu. A občas má i podobný rozpočet.

Nechá zbourat překážející dům

Základem každé fotografie je nalezení správné lokality. „Je to pomalý proces. Někdy jezdím na stejné místo i několik měsíců. Tak dlouho, než vše zapadne na své místo a přede mnou se zjeví obraz.“ Ten pak Crewdson rozpracuje do nejmenších detailů.

Často má takový „scénář“ několik stran. Je totiž fanatický perfekcionista a vše musí dokonale odpovídat jeho představě. Od detailů, jako je odlesk televizoru v louži, po scénu jako celek. Když mu v záběru překáží neobydlený dům, nechá ho zbourat.

Kdyby mu chyběl, nechal by ho postavit. Příprava jednoho focení zabere několik měsíců. Stejně tak postprodukce.

Čtyřicetkrát vyfotí totéž

Zatímco Crewdson „režíruje“ scénu, fotoaparát, velkoformátový Sinar (negativ 18×24cm), obsluhují asistenti. Každou scénu vyfotí přibližně 40krát. Nehledá však nejlepší záběr. Kamera je po celou dobu na místě, pevně fixována.

„Pokud by s přístrojem někdo pohnul, zničí celou naši práci,“ vysvětluje Crewdson. „Fotím stále totéž, ale měním světlo, zaostřuji na různé vzdálenosti a detaily. Výslednou fotografii pak skládám z mnoha snímků.“ To zabere několik měsíců práce ve studiu.

„Vyberu hlavní snímek a k němu další, ze kterých dodávám detaily. Třeba světlo v okně.“ Někdy je výsledek složen i z více než dvaceti negativů.

3 miliony za fotku

Vyplatí se to? Jistě. Ceny fotografií v aukcích dosahují v přepočtu až 3 000 000 korun a nadšeni jsou jimi i lidé, kteří si je koupit nemohou. „Nevím, co se dělo před nebo po zachyceném okamžiku.

Ani nevím co ti lidé vlastně prožívají,“ tvrdí Crewdson, ale lidé v nich příběhy přesto nalézají. Promítají do nich své vlastní obavy a touhy.