Konečně důstojné místo ke stravování a zavlažení hrdla! Archeologové objevili na jihu Francie ruiny taverny staré zhruba 2100 let. Je to nejspíš jedna z nejstarších hospod či barů v západní části Středozemního moře, které tu zaváděli Římané.

Nález ve vykopávkách starověkého přístavu Lattara na jihu Francie (dnešní francouzské Lattes – předměstí Montpellieru) nabízí pohled do tehdejšího způsobu stravování a popíjení. Taverna pochází z l. století př. n. l.

a začnou ji tu provozovat římští dobyvatelé, aby dostáli svým zvykům. Keltové již dříve pili spoustu vína, ale scházeli se u ohňů nebo v domech. Veřejné výčepy, kde by se také podávalo jídlo, do příchodu Římanů neznali.

Římské taverny

Naopak římská tradice taveren je v té době již dlouho známá. Než toto území obsadí v roce 125 př. n. l. Římané, keltské obyvatelstvo tu hlavně farmaří. Dobyvatelé sem ale přinesou nové myšlenky, které otřesou místní ekonomikou i způsobem života.

Objeví se nové pracovní příležitosti a ty vyžadují stravování mimo domov.  Keltové se je rychle naučí navštěvovat společně s Římany. A začnou dovážet nejen kvalitní vína z Itálie, ale i zdobené římské poháry.

Bohaté menu

Archeologové se nejprve domnívají, že v Lattaře objevili starověkou pekárnu. V objektu na jedné ze dvou hlavních ulic starověkého města odhalí vykopávky místnost se zbytky tří kamenných mlýnů na obilí a tří pecí. Každá měří asi 120 na 90 centimetrů.

Běžně se používají na pečení chlebových placek, ale jistě se v nich pekly i další pokrmy jako ryby, jehněčí nebo hovězí. V odpadcích kuchyně se najdou rybí kosti a na dvoře v jamách zbytky kostí ovcí a dobytka.

Štřepy pohárů

V další místnosti byly podle nalezených náspů z kamínků lavice upevněné do země podél tří zdí. Uprostřed stálo ohniště, kde se spalovalo dřevěné uhlí. Toto uspořádání napovídá o tom, že hosté vysedávali v jídelně a neodnášeli si stravu sebou.

Podlahy jsou pokryty střepy zdobených pohárů, importovaných z Itálie a také úlomky velkých mís a džbánů.