RoboCop není robot, ale kyborg. Terminátor není kyborg, i když to o sobě tvrdí, a Karel Čapek ve skutečnosti vymyslel androidy, i když jim na radu svého bratra říkal roboti. Zmatek nad zmatek.
Taky nevíte, který je který? Nic si z toho nedělejte. Někdy se v tom nevyznají ani sami roboti. Tak jak to tedy je? Jednou větou – Pracovité plechovky, stroje jako lidé a lidé jako stroje.
Robot
Je stroj, který vykonává předem dané a naprogramované úkoly a to s větší nebo menší mírou samostatnosti. Typický je pro něj kovový vzhled a tvar podřízený úkolu, pro který byl stvořen. Většinou tedy nepřipomíná člověka, a ani se o to nesnaží. Pokud někdy přece jen připomíná, tak velmi povšechně.
Dělníci, hrdinové i hračky
Ti první, což jsou například různé průmyslové manipulátory, tvrdě pracují. Hrdinové, ti třeba v podobě malých vozítek zkoumají Mars nebo likvidují bomby. A pak jsou tu hračky. S těmi si nejraději hrají vědci a říkají tomu výzkum.
Zkouší, zda by se roboti mohli starat o nemohoucí pacienty, hrát fotbal, servírovat toasty, porazit vás v mariáši nebo s vámi sofistikovaně diskutovat o smyslu života. S roboty se často potkáte i ve filmech.
Většinou v žánru sci-fi, který svou podstatou nabízí nekonečno jejich variant. Zejména proto, že jim tu mohou tvůrci dát lidské vlastnosti. Film o mechanickém rameni, které jen montuje v automobilce kliky, by totiž nebyl žádný velký hit.
A i když existují zlí a lidožraví filmoví roboti, ti nejslavnější jsou většinou sympaťáci.
Ať už je to válečný stroj, který po zásahu bleskem dostane rozum v komedii Číslo 5 žije (1986) nebo slavný Robby z filmu Zakázaná planeta (1956).
Jméno jim dá Karel Čapek
Učiní tak v roce 1920 ve svém dramatu R.U.R. Původní laboři se mu nelíbí, a tak je nakonec, na radu bratra Josefa, pojmenuje roboti. Až na to, že ve skutečnosti jde o androidy.
Android
Je také stroj, ale je sestrojen záměrně tak, aby vypadal, choval se a myslel jako člověk. Ať už je hliněný nebo má kovový skelet potažený umělou kůží. Je služebně nejstarší, protože už třeba slavný Golem byl právě android.
Pokusní králíci i zábava
Jejich výroba se i dnes těší značné oblibě a přestože občas baví i děsí návštěvníky různých výstav, slouží především vědeckému výzkumu.
Slavné androidy vytváří například Hiroši Išiguro (*1963) z Ósacké univerzity nebo společnost Kokoro, jíž patří Yume, android v podobě krásné ženy, který otevřeně přiznává: „Nejsem člověk! Ale není to tak zlé.
Vlastně se mi líbí být android!“ I androdi mají slušnou filmovou základnu. Na rozdíl od robotů jsou ti nejslavnější často padouši. Ať už je to zlověstný Ash z filmu Vetřelec (1979) nebo smrtící Terminátor (1984).
A pokud nejsou, tak se, často zoufale, touží stát lidmi. Tak jako replikanti z kultovního hitu Blade Runner (1982), Data ze série Star Trek nebo malý David z filmu A.I. Umělá inteligence (2001).
Kyborg
Je složenina slov kybernetický organismus. Vzniká spojením organických a mechanických částí, které se provádí většinou formou chirurgického zákroku.
Vrcholem tohoto spojení, zatím pouze teoreticky, je pak robotí mozek v lidském těle nebo naopak lidský mozek v těle robotím.
Všichni budeme kyborgy?
Technicky vzato je kyborgem i Václav Klaus (*1941) se svou endoprotézou nebo lidé s kybernetickými protézami. Výzkum v této oblasti probíhá nejbouřlivěji. Nejen proto, že kyborgizace může pomoci mnoha tělesně postiženým.
Má totiž slibný komerční potenciál. Vždyť, kdo by nechtěl zvětšit sílu nebo třeba získat noční vidění.
Pro filmový svět kyborgů to platí dvojnásob. Vždyť mezi ně patří takové legendy jako galaktický superpadouch Darth Vader ze série Star Wars nebo na druhé straně šlechetný obránce zákona Robocop.
Jednoduché?
Na první pohled ano. Ale jen proto, že jsme se nezmínili o tom, že roboti, androidi a kyborgové mají taky řadu druhů a podruhů a navíc ještě všemožných dvoj i trojkombinací. A navíc tu máme ještě droidy, drony, gynoidy, femboty, nanoboty, a další. Ale, to už je nad rámec našeho malého průvodce.