Představte si ráno na Venuši. Nad obzorem se pomalu objevuje Slunce, jenže ne tam, kde bychom ho čekali. Místo na východě vychází na západě a během dlouhého dne putuje oblohou směrem k východu. Nejde o optický klam ani o básnickou nadsázku.

Venuše se skutečně otáčí „pozpátku“. Její den je navíc tak pomalý, že než Slunce jednou vyjde a znovu vyjde, uplyne téměř 117 pozemských dnů.

Země se kolem své osy otáčí od západu k východu. Proto se nám Slunce zdánlivě pohybuje opačným směrem, vychází na východě a zapadá na západě. Venuše to má obráceně. Ve srovnání se Zemí se otáčí z východu k západu.

Při pohledu ze severního pólu rotuje ve směru hodinových ručiček, zatímco Země proti směru. NASA uvádí dobu siderické rotace Venuše přibližně 243 pozemských dnů. Důsledek je trochu bizarní:

pozorovatel na povrchu by sledoval Slunce, jak se vynoří na západním obzoru, pomalu putuje oblohou a nakonec zmizí na východě. Jenže „pomalu“ je zde opravdu slabé slovo.

Venuše oběhne Slunce za přibližně 225 pozemských dnů, takže její otočení kolem vlastní osy trvá dokonce déle než její rok.

Den trvá skoro čtyři měsíce

Tady přichází další zvláštnost. Hvězdný den, tedy doba jedné skutečné rotace vůči vzdáleným hvězdám, trvá asi 243 dní. Sluneční den, od jednoho místního poledne k dalšímu, je ale kratší: přibližně 116,75 pozemského dne.

Důvodem je kombinace pomalé rotace Venuše a jejího pohybu kolem Slunce. NASA proto uvádí, že od jednoho východu Slunce k následujícímu uplyne asi 117 pozemských dnů. Ještě jeden paradox:

přestože Slunce na Venuši vychází na západě, neznamená to, že se planeta jednoduše převrátila vzhůru nohama. Záleží totiž na tom, jak definujeme její pól a směr rotace. Venušin rotační sklon se dnes vyjadřuje přibližně jako 2,64°, pokud se zohlední její rotace;

v tradičním geometrickém vyjádření vůči oběžné rovině se často uvádí asi 177,4°. Obě čísla popisují tutéž zvláštní orientaci.

Proč se otáčí „špatně“?

Tady začíná skutečná záhada. Vědci stále nemají jedinou definitivně potvrzenou odpověď, proč se Venuše otáčí tak pomalu a opačně. Jedna z možností počítá s dávnou obří srážkou, která mohla původní rotaci planety změnit.

Další modely pracují s gravitačními účinky Slunce, slapovými silami a také s působením husté atmosféry. Výzkum ukazuje, že atmosférické a sluneční slapové síly mohou do rotace Venuše významně zasahovat.

Je tedy správné říct, že Venuše se otáčí obráceně a Slunce na ní vychází na západě. Ještě podivnější však je, že tento „obrácený svět“ není jen astronomickou kuriozitou.

Venuše má mimořádně pomalou rotaci, rok kratší než hvězdný den a přitom tak hustou atmosféru, že její horní oblačnost oběhne planetu zhruba za čtyři pozemské dny.

Na povrchu přitom panují teploty kolem 465 °C. Venuše tak nabízí jeden z nejpodivuhodnějších úkazů ve Sluneční soustavě: svět, kde ráno začíná západem Slunce.