Když řečtí potápěči v roce 1901 objeví u ostrova Antikythéra zrezivělý kus bronzu, nikdo netuší, že drží v rukou jeden z nejúžasnějších vynálezů starověku.

Až moderní rentgenové tomografy odhalí desítky ozubených kol ukrytých uvnitř. Mechanismus z Antikythéry je dnes považován za nejstarší známý analogový počítač na světě.

Přesto ani po více než sto letech výzkumu nevydal všechna svá tajemství. Na první pohled připomíná nenápadnou hromádku zkorodovaného bronzu. Ve skutečnosti ale jde o mimořádně složitý přístroj vyrobený kolem let 150–100 př. n. l.

Uvnitř se nachází nejméně třicet bronzových ozubených kol, která po otočení klikou uvádějí do pohybu soustavu ukazatelů.

Přístroj dokáže zobrazovat pohyb Slunce a Měsíce, předpovídat zatmění, sledovat lunární cykly i určovat termíny antických her včetně olympiád. Moderní analýzy navíc ukazují, že některé ztracené části pravděpodobně zobrazují také pohyb tehdy známých planet.

„Je téměř neuvěřitelné, jak geniální tento přístroj je,“ říká britský matematik a historik vědy Tony Freeth z University College London, který mechanismus zkoumá více než dvě desetiletí.

Podle něj představuje technologický skok, jaký se v Evropě znovu objevuje až u středověkých astronomických hodin o více než tisíc let později.

Pracuje s lunárním kalendářem

Právě poslední roky přinášejí překvapivé objevy, o nichž se ještě donedávna téměř nemluvilo.

Vědci z University of Glasgow využívají statistické metody původně vyvinuté pro hledání gravitačních vln a znovu analyzují drobné otvory na kalendářním prstenci mechanismu.

Docházejí k závěru, že přístroj zřejmě nepracuje s 365denním egyptským kalendářem, jak se dlouho předpokládá, ale s lunárním kalendářem o 354 až 355 dnech. Jiné studie z let 2024 a 2025 se pokoušejí rekonstruovat chybějící části převodů a přední číselník.

Podle některých badatelů mohl mechanismus obsahovat ještě další ukazatele, které se nedochovaly, a jeho schopnosti byly ještě širší, než dnes předpokládáme. Historik vědy Efthymios Nicolaidis připomíná, že výzkum vstupuje do nové etapy:

„Každá nová technologie nám dovoluje klást starému přístroji nové otázky.“ Přesto upozorňuje, že řada rekonstrukcí zůstává hypotetická a musí být ověřena archeologickými důkazy.

Zůstává na dlouho jediné

Největší záhadou tak dnes už není, co mechanismus umí, ale odkud pochází znalosti jeho tvůrců. Takto přesné ozubené převody vyžadují mimořádně vyspělé dílny, zkušené řemeslníky i hluboké znalosti matematiky a astronomie.

Někteří historici spojují jeho vznik s okruhem slavného astronoma Hipparcha, jiní uvažují o škole navazující na Archiméda. Přímý důkaz však chybí. Ještě podivnější je skutečnost, že podobně složité zařízení po antice na více než tisíc let mizí z dějin.

Nikde se nenachází žádný přímý pokračovatel ani návod k jeho výrobě. Mechanismus z Antikythéry tak není jen nejstarším analogovým počítačem světa, ale také připomínkou, že starověká věda dosahuje úrovně, kterou moderní badatelé stále plně nechápou.

Každý nový rentgenový snímek, počítačový model nebo podmořská expedice přináší další střípek do skládačky, jejíž úplné řešení možná stále leží na dně Egejského moře.