Je to příběh, který dodnes fascinuje ekonomy i historiky. V nizozemských městech se během několika měsíců obyčejná cibulka tulipánu mění v jednu z nejdražších věcí na trhu.
Lidé uzavírají obchody za částky, které odpovídají ceně luxusních domů, věří v nekonečný růst a bohatství na dosah ruky. Pak ale přijde únor roku 1637 a sen o snadném zisku se během několika dnů rozpadá.
Na počátku stojí květina, která do Nizozemska přichází z Osmanské říše už v 16. století. Tulipány okouzlují bohaté měšťany neobvyklými barvami a tvary. Největší senzací se stávají vzácné „lámané“ tulipány s plamínkovými pruhy na okvětních lístcích.
Nikdo tehdy netuší, že jejich výjimečný vzhled způsobuje virus napadající cibulky. Právě vzácnost žene ceny vzhůru. „Takovou odrůdu musím mít za každou cenu,“ říkají si obchodníci i sběratelé.
Tulipán přestává být jen ozdobou zahrady a stává se symbolem společenského postavení i investicí, která podle všeobecného přesvědčení nemůže ztratit hodnotu.

Očekávání pohádkového zisku
Na přelomu let 1636 a 1637 přerůstá zájem ve spekulační horečku. Obchoduje se nejen s cibulkami, ale i se smlouvami na budoucí dodání, protože cibule většinu roku zůstávají ukryté v zemi. Ceny některých nejvzácnějších odrůd vystoupají na tisíce guldenů.
Dochované záznamy ukazují, že několik skutečně výjimečných cibulek dosahuje hodnoty srovnatelné s cenou velmi kvalitního domu v Amsterdamu nebo Haarlemu. Takové obchody jsou ale spíše výjimkou než pravidlem.
Přesto se šíří přesvědčení, že každý další nákup přinese pohádkový zisk. „Kup dnes, zítra prodáš dráž,“ povzbuzují se obchodníci na tržištích. Nadšení se šíří rychleji než zdravý rozum.

Krása se mění v bezcenný papír
Pak přichází začátek února 1637. Na jedné z dražeb se nenajde dostatek kupců ochotných zaplatit stále rostoucí ceny. Důvěra se během několika dnů vytrácí a trh se hroutí.
Ceny prudce padají, mnohé smlouvy zůstávají nesplněné a obchodníci horečně hledají způsob, jak se z nevýhodných závazků vyvléknout. Přesto dnešní historici upozorňují, že slavný příběh se často přehání.
Moderní výzkum ukazuje, že tulipánová horečka zasáhla hlavně poměrně úzký okruh obchodníků a sběratelů a nezničila celé nizozemské hospodářství, jak se dlouho tradovalo.
Přesto se stává jedním z nejznámějších symbolů spekulační bubliny v dějinách a připomínkou, že když cenu neurčuje skutečná hodnota, ale víra v nekonečný růst, může se i ten nejkrásnější květ během okamžiku proměnit v bezcenný papír.