Daně obvykle spojujeme s příjmy, nemovitostmi nebo nákupy. Jenže svět je plný kuriózních výjimek, které dokazují, že fantazie úředníků nezná hranic.

Některé vznikají z touhy modernizovat společnost, jiné kvůli ekologii a některé prostě proto, že se kdysi někdo rozhodne zdanit úplně všechno.

Ve starověkém Římě se vybírá daň z moči, ano, opravdu. Moč se totiž používá při praní a zpracování kůží, a tak se z ní stává obchodovatelná surovina. Císař Vespasianus (9-79) z ní udělá zdroj příjmů státní pokladny.

Zdaní provoz veřejných toalet. V jiných částech světa vznikají i vyloženě kontroverzní daně, například tzv. „daň z prsou“ v indickém Travankóru, kde ženy z nižších kast platí za právo zahalovat své tělo.

Boj proti obezitě

Kuriozity ale nekončí ani v novověku. V některých evropských zemích se v minulosti platí daň z klobouků, čím luxusnější pokrývka hlavy, tím vyšší odvod.

V Japonsku se dokonce objevuje takzvaná „metabo daň“, která nepřímo trestá firmy za zaměstnance s nadměrným obvodem pasu. Úřady tím chtějí bojovat proti obezitě, ale zároveň tím otevírají debatu o tom, kde končí veřejný zájem a začíná zásah do soukromí.

Kravské emise

Moderní doba ale nezaostává. Některé státy uvažují o dani z kravských „emisí,“ tedy plynů, které skot produkuje a které přispívají ke skleníkovému efektu.

Jinde existují poplatky za sluneční terasy s restaurací nebo speciální daně na elektroniku pro podporu kultury. Tyto příklady ukazují, že daně nejsou jenom ekonomickým nástrojem, ale i odraz doby, hodnot a někdy i velmi zvláštní představivosti.