Dnes je to samozřejmost, kterou bereme s naprostým klidem a někdy možná i s lehkou panikou při výpadku zásob. Toaletní papír ale nebyl vždycky tou měkkou jistotou, jakou známe dnes.
Naopak, po většinu historie si lidstvo vystačilo s tím, co bylo zrovna po ruce, a že to často nebylo nic, co byste chtěli vidět v reklamě.
První kapitolu dějin hygieny by dnešní marketingové oddělení rozhodně neprodalo. Lidé si vystačili s listím, mechem, sněhem, ale i kameny nebo mušlemi. Ve starověkém Římě se používala houba na tyči namočená v octové vodě, sdílená, samozřejmě, protože proč ne.
Jak uvádějí historici, „k očistě sloužily i dřevěné hobliny, tráva či kožešiny.“ Důvod byl prostý: dostupnost. Když nemáte papír, vezmete to, co roste, leží nebo náhodou zrovna nepřekáží. Komfort? Vedlejší produkt. Hlavní bylo přežít a ideálně bez větších škrábanců.
Luxus z Číny
Skutečný „luxusní upgrade“ přišel z Číny. Už v 6. století tam existují první zmínky o papíru určeném přímo k hygieně a ve 14. století si císařský dvůr dopřával tisíce kusů ročně, Jenže běžný smrtelník si o něčem takovém mohl nechat zdát.
Papír byl drahý a vzácný, takže v Evropě se ještě dlouho improvizovalo. A právě tady nastupují noviny, první „masově dostupná alternativa“.
Jak připomínají historické zdroje, v 17. století „nahrazovaly toaletní papír noviny, které byly nejdostupnější papírovou surovinou.“ Jinými slovy: ranní zprávy mohly mít opravdu hlubší dopad, než si jejich autoři přáli.
Ovšem tehdy noviny samozřejmě také nebyly tak masově rozšířené, takže i tahle volba zůstala pouze pro někoho.
Symbol pokroku
Teprve 19. století přineslo revoluci. Američan Joseph Gayetty začal v roce 1857 vyrábět první komerční toaletní papír, dokonce s příměsí aloe pro „jemnější zážitek“.
O pár let později vznikla ikonická role s perforací a svět už nikdy nebyl jako dřív. Jak poznamenává jeden z historiků hygieny: „toaletní papír změnil každodenní komfort víc než mnohé velké vynálezy“ a při pohledu na alternativy mu určitě dáte za pravdu.
Od té doby se papír stal symbolem civilizačního pokroku: čím měkčí, tím lepší. A upřímně po zkušenosti s listím nebo novinami není divu, že dnes považujeme třívrstvý luxus téměř za lidské právo.
