Pod povrchem amerického národního parku Yellowstone dřímá kolos, který v minulosti měnil klima celé planety.

Supervulkány patří k nejsilnějším přírodním silám na Zemi a jejich erupce by nebyla jen lokální katastrofou, ale globálním otřesem reality, jak ji známe.

Představte si explozi, která nemá obdoby v lidské historii. Supererupce není obyčejná sopka, je to kolaps celé zemské kůry nad obrovským rezervoárem magmatu. Americký geolog Ilya Bindeman říká:

„Yellowstone je jeden z největších supervulkánů na světě… jednou za milion let eruptuje velmi silně.“ V takovém scénáři by okolí v okruhu stovek kilometrů prakticky přestalo existovat.

Pyroklastické proudy, směs žhavého plynu a hornin, by spalovaly vše, co jim stojí v cestě, zatímco země by se propadla do obří kaldery.

Nastala by sopečná zima

Jenže skutečné drama by přišlo až poté. Podle U.S. Geological Survey by erupce měla „celosvětové dopady“ včetně změn klimatu trvajících roky až desetiletí. Popel by zasypal velkou část Severní Ameriky, ochromil dopravu a zničil úrodu.

Bindeman dodává, že by „pokryl Spojené státy a Kanadu vrstvou popela“ a způsobil ochlazení planety na celé roky. Slunce by se na čas proměnilo v matný kotouč za šedým oparem, scénář, kterému vědci říkají vulkanická zima.

Spíše přijdou menší výbuchy

Přesto to není apokalypsa, jak ji známe z filmů. Americký vulkanolog Mike Poland upozorňuje:

„Většina erupcí Yellowstonu neodpovídá tomuto nejhoršímu scénáři.“ Supererupce jsou extrémně vzácné a pravděpodobnost takové události v dohledné době je podle vědců minimální.

Realističtější jsou menší erupce nebo hydrotermální exploze, které by měly spíše lokální dopad. Yellowstone tak zůstává spíš fascinující připomínkou síly Země než tikající bombou, alespoň zatím.