Červený nos. Pokoj rozduní další mohutné „hééé-pčíík!“ Šťastný ten, kdo tento výjev nezná. A zejména u dětí. Onemocnění dýchacích cest jsou totiž nejčastějším důvodem, proč pacienti navštěvují ordinaci dětského lékaře.
U dětí do 5 let tvoří více než polovinu a u dětí ve věku 5–12 let zhruba třetinu celkové nemocnosti.
Původcem akutních infekcí horních cest dýchacích jsou nejčastěji respirační viry (až v 80 % případů), bakterie jsou méně časté. Léčba antibiotiky nemá u virových infekcí opodstatnění.
Viry nelze léčit přímo, je ale důležité co nejdříve nasadit symptomatickou léčbu a využít sílu účinných podpůrných přípravků.
Někdy stačí selský rozum a přírodní léčba
Pediatři se shodují, že rodiče chodí s dětmi k lékaři až příliš často. Je to takový místní zvyk – dítě má rýmu, zvýšenou teplotu a rodič hned běží k lékaři. Mince má ale i druhou stranu:
rodič, který ráno nemůže poslat dítě do školy či školky, potřebuje „papír“ do práce.
V tomto ohledu přinesla pandemie jisté pozitivum – ošetřovné je najednou možné vypsat i elektronicky a maminky se naučily více rozlišovat, kdy opravdu není nutné dětského lékaře okamžitě navštívit.
Mnoho starostlivých rodičů pochopilo, že po třech kýchnutích, dvou zakašláních a několika vysmrkáních to není nutné. Říká se, že chřipka s pomocí lékaře trvá týden, bez lékaře sedm dní.
Pokud si nejste jistí a potřebujete něco zkonzultovat s odborníkem, neváhejte a obraťte se na něj telefonicky. Většinu lehkých stavů však s trochou selského rozumu (a hlavně bez paniky) zvládnete i doma.
Ideální je zvýšit příděl vitamínů, hodně pít (ideálně čaj s citronem a medem) a nasadit rostlinnou léčbu – např. Kalobu – osvědčený extrakt z kořene jihoafrické pelargonie (Pelargoniumsidoides).
Zkušenosti lékařů i mnohé studie našich i zahraničních odborníků potvrzují pozitivní účinek tohoto výtažku při respiračních onemocněních nejen u dětí, ale i u dospělých.

Kdy máme tedy zajít k lékaři?
Kdy je rýma důvodem k návštěvě lékaře? Pokud se k ní přidají teploty a kašel, zejména, když vám teploměr ukazuje teploty nad 38 °C – a pokud trvají déle než 48 hodin. Zdá se vám vaše dítko jako hadrová panenka, je slaboučké a nejí? Tak i to je důvodem.
A pozor, rýma se může lidově řečeno zvrtnout. Pokud má potomek bolesti nebo výtok do ucha, doma také nezůstávejte a šup do ordinace. Pokud ale dítko k rýmě kašle třeba jen v noci, je to dáno zatékáním hlenů, nic neobvyklého.
Pokud odstraníte hleny z nosu, vyřešíte i kašel. U malých dětí to řeší odsávačka (podtlakem vysavače mu nemáte jak ublížit), starší učte poctivě smrkat. Po odsátí vstříkněte do obou nosních dírek dostatečné množství hypertonického roztoku.

A co takhle inhalace?
Dýchání je čím dál těžší a huhláte vy či děti jako z nějaké nepovedené komedie? Tak to možná došlo k ucpaní dutin. Co s tím? Jedním z nejúčinnějších způsobů je inhalace. Použití inhalátoru bývá doporučováno i doktory a odborníky.
„Na zlepšení stavu dýchacích sliznic je důležitý volný nos a zvlhčená sliznice. Nos je vstupní brána pro všechny škodliviny. Doporučuji pravidelné oplachování nosní sliznice konvičkou nejlépe s Vincentkou. Pomoci si můžete také inhalováním.
Lze použít např. inhalátor Celimed U- 615,“uvádí MUDr. Jarmila Seifertová. Inhalovat můžeme farmaceutické inhalační prostředky nebo Vincentku.