Karetní hry si našly cestu i do srdce Evropy a staly se nedílnou součástí české kultury a společnosti. Ačkoli byly zpočátku přijímány s nedůvěrou a dokonce i zákazy, jejich popularita postupně rostla, až se staly součástí každodenního života.

V českých zemích se jejich vývoj ubíral specifickým směrem, ovlivněným především německou kulturou, která měla v té době velký vliv.

Německo, kolébka knihtisku, přizpůsobilo karty středoevropskému prostředí tím, že nahradilo původní symboly mečů, holí, pohárů a mincí rolničkami, listy, žaludy a srdci. Tak se zrodily mariášové karty, které dnes známe.

Tyto karty se rychle staly nejoblíbenějšími v českých zemích a staly se symbolem české zábavy a dokonce i umění.

Nejstarší zaznamenaná mariášová hra v Praze se uskuteční kolem roku 1800. V té době se mariáš hrál zejména v hospodách a venkovských usedlostech, kde se stal oblíbenou kratochvílí pro muže všech společenských vrstev.

Postupně se však mariášové karty staly natolik populární, že se začalo uvažovat o jejich uměleckém zpracování. Ústřední matice školská vydává v roce 1893 sadu mariášových karet, kterou namaloval klasik českého umění Mikoláš Aleš.

Každou ze čtyř barev přitom sladil do jednoho z národních témat, což dává těmto kartám jedinečnou hodnotu a činí z nich nejen herní nástroj, ale i umělecké dílo.

Kromě mariáše si Češi oblíbili i další karetní hry. Mezi nejpopulárnější patřilo oko, které se hrálo už v 18. století a jehož historie je spjata s německou hrou jednadvacet. Tato hra se stala tak populární, že se brzy začala objevovat pod názvem oko bere.

A z Německa pochází i karetní hra mau-mau, která se po druhé světové válce stala populární a v České republice je známá pod názvem prší.

Mau-mau bylo pojmenováno podle ozbrojeného křídla národně osvobozeneckého hnutí v Keni, což svědčí o tom, že se karetní hry často inspirovaly politickými a historickými událostmi.

Karetní hry v Čechách se neomezovaly jen na tyto tři. Canasta, kterou v roce 1939 vymysleli Alberto Serrato a Segundo Santos v Uruguayi, se stala oblíbenou hrou po celém světě, včetně Česka.

Tato hra, která kombinuje prvky mariáše a rummy, si získala popularitu díky své dynamice a složitosti.

A samozřejmě nelze zapomenout ani na karetní hru Bang!, kterou v roce 2002 vytvořil Ital Emiliano Sciarra, a která se okamžitě stala trhákem.

Tato hra, která simuluje přestřelku na Divokém západě, se stala hitem a ukazuje, že karetní hry stále dokážou přilákat nové generace hráčů.

Důležitým milníkem v historii karetních her v Čechách bylo i sbírání karet. Například Kolumbijská univerzita v New Yorku své archivy obohatila o sbírku zesnulého Alberta Fielda, čítající 6 000 balíčků hracích karet, z nichž se některé datují do 15. století.

Tato sbírka je důkazem toho, jak se karty staly důležitým kulturním fenoménem, který si zaslouží být uchován pro budoucí generace.

Příběh karetních her v Čechách je příběhem o tom, jak se zábava měnila a jak se do ní promítaly historické události, umění i technologie.

Od mariášových karet, namalovaných Mikolášem Alšem, až po moderní hry, jako je Bang!, se karty staly nedílnou součástí české kultury a zábavy.