Chemicky je to oxid železitý, po česku také krevel. Hádali byste, že na celkem běžném minerálu nic zajímavého není? Chyba!

Víte, jakou barvou září obrázky lidských postav v pravěkých jeskyních v Kimberley na západě Austrálie? Nebo jaká dominuje pestrým bizonům ve slavné španělské Altamiře? Jednou z nejoblíbenějších barev prvních umělců je červená. Kde ji ale vzali, když žádné pastelky nebo barvičky v tubách neměli?

Zdrojem červené je jim minerál hematit! Buď si vezmou celý kousek a kreslí s ním jako s křídou, anebo ho rozemelou na prášek a smíchají třeba s močí, živočišným tukem nebo medem.

Malováním po jeskyních to však nekončí, hematit není jen zdrojem červené barvy, ale především oblíbeného kovu. A z doby kamenné tak lidi plynule doprovodí do doby železné, kde slouží k výrobě nástrojů.

Tam, kde tekla krev

Podle jedné legendy se ložiska hematitu vždy vytvoří tam, kde se na bojišti prolilo mnoho krve! Proto se mu také říká krvavý kámen. Hematit má totiž na sobě vždy jakési rudé pruhy.

Pokud je tam zrovna nevidíte a nejste si jisti, co držíte v rukou, zkuste kámen něčím poškrábat. Pruhy se na hematitu objeví a také vznikne jemný červený prášek!

Přestože životodárnou tekutinu má dokonce i ve jméně (haima je v řečtině krev), jeho původ je samozřejmě jiný. Když je Země již před několika miliardami let pokryta prvními oceány, ve vodě se přirozeně vyskytuje velké množství železa.

A jakmile se zrodí první rostliny provádějící fotosyntézu a do vody se dostane kyslík, z železa vzniknou částice rzi, které postupně klesnou na dno.

Během stovek milionů let se vytvářejí ložiska hematitu, ale také třeba magnetitu, který se s ním často mísí.

Hematitová planeta

Nemusíme však zůstávat je na Zemi. Tušíte, proč se říká Marsu rudá planeta? Díky velkému množství hematitu (tvoří 10 až 15 % půdy) při pozorování dalekohledem vypadá, jako by byl celý zrezivělý.

A právě ze stejného důvodu dostane již ve starověku jméno podle římského boha války. Lidé si při pohledu na něj opět vzpomenou na prolitou krev!

Pokud by se vám však poštěstilo se na Mars vypravit, možná byste byli zklamaní, že ve skutečnosti zas tak červený není. Jevil by se vám spíš hnědý, možná jemně oranžový.

Červený efekt je zvýrazněn vzdáleností, ale také četnými bouřemi, které míchají písek s řídkou narůžovělou atmosférou.

I hematit na Zemi vás každopádně barvou může klamat. Ve skutečnosti vypadá spíš stříbrošedě, černě či hnědě, pouze s načervenalým nádechem.

Hodí se všude!

Chemický vzorec Fe2O3 ukrývá 70 % železa a 30 % kyslíku. A logicky právě jako zdroj železa se používá nejčastěji.

Využití má však i jinde, a to nejen v pravěku. Jako barvivo je oblíbený i u renesančních umělců. A pro svůj stříbřitý lesk se skvěle hodí ve šperkařství. Když se vyleští, je krásně hladký a používá se tak na výrobu korálků či na ozdobné kameny.

A nedají na něj dopustit ani léčitelé! Ti jsou přesvědčeni o tom, že pomáhá při anémii, od křečí a proti nespavosti. Ať je to však pravda nebo není, hematit má i skutečné medicínské využití.

Pohlcuje rentgenové záření, a proto se využívá i jako stínění lékařských zařízení.