Domů     Útesy u řeckého ostrova Salaminy zdobí vyvržené mrtvoly
Útesy u řeckého ostrova Salaminy zdobí vyvržené mrtvoly

Moře vyplavuje další a další těla a příliv je hází na pobřeží. Krev už vymyla slaná voda, ale i tak jde o otřesný pohled. Řekové Peršanům potopili asi 400 lodí. Mrtví, kteří už nemohou vyprávět o krvavé řeži, pocházejí z jejich posádek.

Perský král Dareios Veliký (550 – 486 př. n. l.) buduje velkou říši v čele s hlavním městem Persepolí. Jenže proti němu nečekaně povstanou řecká města ležící na západním pobřeží dnešního Turecka. Takovou troufalost si přece nemůže nechat líbit!

Chystá se Řeky porazit a do bitvy u Marathonu v roce 490 př. n. l. posílá vojsko o 20 tisících bojovnících. Navzdory tomu ale odtáhne s ostudou porážkou. Chce se nepřátelům stůj co stůj pomstít, jenže umírá dříve, než se mu to podaří.

Plány na odvetu proto spřádá jeho syn Xerxés (vládne 485 – 465 př. n. l.).

Themistoklův triumf u Salaminy. FOTO: John Steeple Davis (1841-1917)/Creative Commons/Public Domain
Themistoklův triumf u Salaminy. FOTO: John Steeple Davis (1841-1917)/Creative Commons/Public Domain
reklama

Metropoli dobude snadno

Nový vládce se chystá pomstít porážku svého otce před deseti lety. Prvním krokem k tomu se stane stavba nového mostu přes Helléspont (dnešní Bospor). Tato úžina nacházející se mezi Marmarským a Egejským mořem je pro Peršany nejjednodušší cestou do Evropy.

Xerxovi se úspěšné přemostění sice podaří až na druhý pokus, ale teď konečně má bránu, kterou může jeho armáda vtrhnout nepřátelům do zad. A že je to opravdu obrovský počet mužů. Řecký historik Herodotos (484-425 př. n.

l.) uvádí, že do boje přicházejí až dva miliony Peršanů. Zpočátku to vypadá, že štěstí bude stát na Xerxově straně. Král dokonce vtrhne do Atén. „Spalte všechno, na co přijdete,“ rozkazuje svým mužům. Řecká metropole hoří. Xerxés ale neví, že se raduje předčasně.

Průběh bitvy u Salaminy. FOTO: William Raney (1852-?)/Creative Commons/Public Domain
Průběh bitvy u Salaminy. FOTO: William Raney (1852-?)/Creative Commons/Public Domain

Otrok nabízí kapitulaci

Ve stejnou dobu, 28. září 480 př. n. l. přijíždí k ostrovu Salamis západně od Atén i perská flotila. Perský král netuší, že tentokrát má před sebou mocného protivníka, ctižádostivého aténského vojevůdce Themistokla (524 – 459 př. n. l.).

Ten prozíravě prosadí nápad, aby Atéňané vybudovali novou námořní flotilu. Ukáže se to jako velice dobrá strategie. Vojevůdce má všechno promyšlené. Atéňanům nařídí, aby opustili město. Právě proto se jeho dobytí stane pro Xerxa tak snadné.

K ležení perského krále dokonce dorazí Themistoklův otrok Sikinn. „Jednejme o kapitulaci, jak navrhuje můj pán,“ přednese Xerxovi. „Nač budeme mezi sebou nesmyslně bojovat?

Řecká flotila už na znamení míru opustila zátoku,“ ujišťuje nepřátelského panovníka. Perský vládce mu uvěří a to se mu vymstí.

Xerxův hněv v bitvě u Salamíny od Wilhelma von Kaulbacha. FOTO: Wilhelm von Kaulbach (1805-1874)/Creative Commons/Public Domain
Xerxův hněv v bitvě u Salamíny od Wilhelma von Kaulbacha. FOTO: Wilhelm von Kaulbach (1805-1874)/Creative Commons/Public Domain

Léčka přinese Peršanům zkázu

V  bitvě sehraje klíčovou roli loďstvo. Xerxés dává své flotile pokyn, aby zamířila do Salamínské zátoky. Jeho lodě sem vplouvají jedna za druhou, když proti nic netušícím perským námořníkům z nejužšího místa průlivu vyrážejí řecká plavidla.

Jsou ve výhodě, mají nepřátele doslova jako na talíři. Jednu loď za druhou posílají ke dnu. Perští velitelé jen vyděšeně zírají. „Xerxes, otřesený hrůzami námořní bitvy a křikem svých mužů, ztratil nervy,“ líčí současný britský historik Geoffrey Regan.

Krvavá řežba trvá dlouhých sedm hodin. Vetřelci na Peloponéském ostrově utrpí další debakl. „A na útesech kolem ležely jen všude naplavené mrtvoly,“ popisuje řecký dramatik Aischylos (525 – 456 př. n. l.), co vyvrhovalo moře po skončení bitvy. Bilance?

Peršané přišli o 300-400 svých lodí, Řekové musí odepsat pouhou desetinu, asi 40 lodí.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz