„Dárečky ti přiveze děda Mráz na velikých saních,“ vysvětluje maminka Saša trpělivě svému synkovi Koljovi. Chlapeček si ale myslí svoje. Ať už je to Ježíšek nebo děda Mráz, kamarádi mu ve škole vysvětlili, že ve skutečnosti dárky nosí dospělí.

Po bolševické revoluci v roce 1918 se v SSSR ruší všechny svátky, které mají něco společného s náboženstvím. Chtějí, aby se na církev a její oslavy nadobro zapomnělo. Proto pravoslavné Vánoce spojené s oslavou Ježíše Krista (7/1 př. n. l.

–29/36 n. l.) střídá děda Mráz. Přijíždí z Čukotky a na svých sáňkách tažených trojspřežím veze stromeček i dárky. Doprovází ho Sněhurka v kožíšku z bílých hranostajů.

Jíst se smí až po bohoslužbě

Předvánoční půst trvá od 28. listopadu do 6. ledna. Jíst se smí jenom večer po bohoslužbě, když vysvitne první hvězda. Teprve 6. ledna večer začíná hodování.

K večeři nechybí kuťja, pšeničná nebo ječmenná kaše s rozinkami, medem, mákem a ořechy, a vzvar, kompot ze sušeného ovoce. Vzvar se jí běžně při narození dítěte, Kuťja je zase obvyklým pohřebním pokrmem, jde o symboly Ježíšova narození a smrti.

Strom symbolizuje život

Ostrojená jolka (stromeček) nechybí v žádné domácnosti. Symbolizuje strom života, který se vrací s nově narozeným Kristem. Svíčky připomínají duchovní světlo, jablka, sušené ovoce a ořechy zase věčnou hojnost.

Na začátku 20. století děti objevovaly svoje dárečky pod polštářem, později se ale vžila tradice dávat je pod ozdobenou jolku.

Dvanáctidenní hodování

K předvánočnímu období jednoznačně patří koledníci. Zpívají písně o narození Krista a přejí tak lidem radost, štěstí a bohatou úrodu v příštím roce. Samotné vánoční hodování trvá 12 dní a na tabuli nesmí chybět 12 pokrmů, slaných i sladkých.

Kromě kuťji a zvaru jsou to vareniky (taštičky z kynutého těsta), houby a dušená kapusta, jako zákusek se servíruje medový perník.