V 18. století se rodí nový fenomén – průmyslové výstavy. V Čechách se ta první odehrála v roce 1754 ve Veltrusích a nadšená z ní byla Marie Terezie. Z té další v roce 1791 v Praze zase císař Leopold II.
Když Marie Terezie projevuje zájem o všechno a během obchůzky se často zastavuje. Teď ji zaujaly ji vzorky plátna, které pocházejí z dílny pláteníka Josefa Löhnera. Uznale pokývá hlavou. S jejich kvalitou je nadmíru spokojená.
Löhner si může mnout ruce a děkovat Bohu za nápad se téhle akce zúčastnit. Právě se stal dvorním dodavatelem plátna na císařský dvůr. Určitě víš, že podobně to chodí i v současnosti. Nečekaná náhoda někdy pomůže k tomu uzavřít životní obchod.
Jenže štěstí přeje připraveným – bez nabídky kvalitního zboží by to zkrátka nešlo.
Přehlídka české šikovnosti
Od této chvíle se po Evropě začínají pořádat další průmyslové výstavy. Kromě té londýnské Dvě z nich proběhnou v Paříži v letech 1763 a 1798. Češi se nenechají zahanbit.
Když císař Leopold II. (1747–1792) na přelomu léta a podzimu 1791 přijede do Prahy na svoji korunovaci českým králem, na nic nespěchá. Chce tu strávit celý měsíc. Našinci opět vycítí šanci se předvést v tom nejlepším světle.
Proto na jeho počet uspořádají ve dnech 21. srpna –24. září 1791 další přehlídku svého umu.
Do knihovny se vejde 150 vystavovatelů
Průmyslová výstava českých výrobků tentokrát probíhá v letním refektáři semináře pražského Klementina (dnešní Všeobecná studovna Národní knihovny).
Do místnosti se vměstná rekordních 150 vystavovatelů, kteří představí celkem 49 různých druhů zboží od broušených zrcadel po šperky z Turnova, knoflíky, krajky, hedvábné punčochy nebo díla pražských zlatníků. Nechybí dokonce ani umělé květiny a papírové tapety.
Zvědavý Leopold II. se na prohlídku vydá 14. září 1791 i s manželkou Marií Ludovikou (1745–1792). Na nákupech tu dokonce stráví víc času než o den dříve na zasedání Královské české společnosti nauk.
Císař dobře nakoupil
Dlouhé proslovy císaře zkrátka nudí, pobíhání po obchodech je zábavnější. Podobně jako jeho mámu Marii Terezii i jeho zajímají látky. Chce chodit dobře oblečený. Jeho bystrým očím ale neunikne ani další zboží.
„Poté byly panovníkem prohlíženy výrobky kus po kuse, rozmlouváno o jednotlivých exponátech, kladeny otázky svědčící o velké znalosti věci.
Po vyslovení nejúplnější spokojenosti panovník síň opustil,“ líčí guberniální sekretář J. Debroise Leopoldovu návštěvu výstavy. Z císařovy strany panuje maximální spokojenost, údajně dobře nakoupil.
